Vítejte v našich městech

Annín – obec se sklářskou tradicí (prvenství ve výrobě rubínového skla, první použití elektrické tavné pece). I v současnosti produkce olovnatého křišťálu. Na nedalekém vrchu Mouřenec malebný románský kostel svatého Mořice s přilehlým hřbitovem a kostnicí.

Antýgl – krásná ukázka typické šumavské architektury –dřevěná usedlost (dvorec) z 18. století, osídlený kdysi tzv. králováky. Po několik století zde fungovala sklárna, jež dala místu zřejmě název, „ein Tiegel“ = jedna pánev, přeneseně jedna sklářská pec, huť.

Borová Lada – vznikla na konci 18. století jako dřevorubecká osada. Proslulá byla zdejší výroba kolomazi, fungoval zde hamr a několik mlýnů. Do roku 1945 se obec jmenovala Ferchenhaid, později Bříza a až od roku 1948 Borová Lada.

Bělá nad Radbuzou - První zmínka o obci se objevila již v roce 1121, a to v Kosmově kronice, která se zmiňovala o vybudování hradu Přimda na strmé skále nedaleko vesnice Bělá. Její název je zřejmě odvozen od protékající řeky Radbuzy, které se lidově říkalo Bílý potok, nicméně ve 13. století, kdy převážilo německé obyvatelstvo nad českým, se vžil název Weissensulz.

Březník (německy Pürstling) – z bývalé osady se do dnešních dnů dochovala pouze hájenka z roku 1856, dějiště Klostermannova románu Ze světa lesních samot. Ve zrekonstruované hájovně je dnes informační centrum a sezónní pohostinství. Je odsud nádherný výhled do údolí Luzenského potoka s kamenitým vrcholem Luzného na obzoru. Přístup od Modravy.

Čachrov – romanticky položená ves s gotickou tvrzí z konce 14. století (od roku 1540 opuštěnou) a s kostelem svatého Václava, připomínaným již v roce 1352. Po mnoho století (1380 až 1943) měla obec i vlastní pivovar.

Český Krumlov – jedno z turisticky nejatraktivnějších měst v ČR, založené ve 13. století Vítkovci. Původní hrádek nad řekou byl postupně rozšiřován a přestavován a dnes je jedním z největších hradních a zámeckých komplexů v Evropě. Najdeme zde unikátní zámecké barokní divadlo, bohaté interiéry, zámeckou zahradu aj. Historické centrum města je od roku 1992 zapsáno na seznamu UNESCO. V kulturním světě je Český Krumlov znám i díky proslulé galerii Egon Schiele Art Centrum, dochovanému fotoateliéru Seidel z počátku 20. století či Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Český Krumlov.

Dobrá na Šumavě (dříve Guthausen) – ves v NP Šumava na úpatí hory Stožec (1 065 m n. m.). Založena roku 1816 jako sídlo dřevařů, dnes již převážně rekreační osada (pouze cca 8 stálých obyvatel). Dochovaný soubor roubených lidových stavení je chráněn jako památková zóna. Přístup např. ze Stožce, či vlakem na trati Č. Budějovice – Volary.

Domažlice – centrum chodského regionu leží na místě dávné osady z 10. století. Historické jádro s měšťanskými domy ze14. až 16. století je chráněno jako městská památková rezervace. V roce 1431 se u Domažlic odehrála slavná bitva husitské historie, v níž utrpěla drtivou porážku vojska páté křížové výpravy. K pamětihodnostem patří zámek, novorenesanční radnice, pozůstatky opevnění, gotický kostel a chodský hrad. Charakteristickou dominantou města je šikmá válcová věž arciděkanského chrámu.

Filipova Huť – centrum chodského regionu leží na místě dávné osady z 10. století. Historické jádro s měšťanskými domy ze 14. až 16. století je chráněno jako městská památková rezervace. V roce 1431 se u Domažlic odehrála slavná bitva husitské historie, v níž utrpěla drtivou porážku vojska páté křížové výpravy. K pamětihodnostem patří zámek, novorenesanční radnice, pozůstatky opevnění, gotický kostel a chodský hrad. Charakteristickou dominantou města je šikmá válcová věž arciděkanského chrámu.

Hartmanice – horské městečko na někdejší Březnické obchodní stezce. Kdysi těžba zlata, později početná židovská komunita. K pamětihodnostem náleží kostel svaté Kateřiny a zrekonstruovaná Horská synagoga z roku 1884, sloužící kulturním účelům. V nedaleké Dobré Vodě Muzeum dr. Šimona Adlera.

Horní Planá – městečko na levém břehu Lipenské nádrže, rodiště a muzeum literáta Adalberta Stiftera. Přívoz na druhý břeh jezera. Protáhlé svažité náměstí, na němž najdeme cennou budovu radnice a kostel, přebudovaný koncem 18. století.

Horská Kvilda – obec sestávající z několika desítek roztroušených stavení v oblasti šumavských Plání ve výšce 1 075 m n. m. První písemná zmínka je z roku 1577, ačkoli Horská Kvilda vznikla zřejmě již na přelomu 12. a 13. století. Slovo „Horská“ v názvu značí historickou příslušnost obce k městu Kašperské Hory.

Horšovský Týn - Horšovský Týn se rozkládá na 288,7 km2 severně od Domažlic v Plzeňském kraji, kdy jeho území obývá 14 337 obyvatel (r. 2014). Do jeho působnosti spadá 63 katastrálních území, 18 obcí a 74 částí obcíChvalšiny – obec známá především jako rodiště projektanta a stavitele Schwarzenberského plavebního kanálu Josefa Rosenauera (1735–1804). Jemu a jeho dílu je věnována i expozice místního muzea v budově bývalé radnice. Další pamětihodností Chvalšin, jež jsou poprvé zmiňovány ve 13. století, je pozdně gotický kostel svaté Máří Magdalény.Kdyně - Kdyně spadá do domažlického okresu, kdy se rozkládá na 28,73 km2 v nadmořské výšce 455 m. n. m., přičemž do její působností spadá 10 obcí, a to: Branišov, Dobříkov, Hluboká, Modlín, Nové Chalupy, Podzámčí, Prapořiště, Smržovice, Starec a Vítovky. Celkový počet obyvatel Kdyně pak činí 5 283 osob

Klatovy – další z „bran Šumavy“ a „město karafiátů“. Založeny ve 2. polovině 13. století. Od počátku bylo centrem města čtvercové, mírně svažité náměstí, okolo něhož probíhala výstavba v pravidelném šachovnicovém půdorysu. Pro město byly typické mohutné hradby s baštami. Toto opevnění ze 13. století se v poměrně velkém rozsahu dochovalo do současnosti. Symbolem města je 81 metrů vysoká Černá věž a barokní jezuitský kostel na náměstí. Pod kostelem se nacházejí známé klatovské katakomby s mumifikovanými těly členů jezuitského řádu.

Javorná – památkou a nezaměnitelnou siluetou obce je barokní kostel svaté Anny z roku 1698 se dvěma charakteristickými věžemi, krytými šindelem.

Jelení Vrchy – kdysi osada dřevařů, založená roku 1794. Nedaleko portál tunelu Schwarzenberského plavebního kanálu, o něco výše zásobárna vody pro kanál – Jelení jezírko a ústí tzv. Jeleního smyku. Plavebnímu kanálu je věnovaná expozice v domě č.p. 13. V obci každoročně v létě ukázky plavení dříví.

Kašperské Hory – původně hornická osada (dosud dobře patrné pozůstatky těžby zlata v okolí, jedna ze štol – Kristina – je dnes využívána jako seismická stanice). Ve 14. století povýšeny na město, od roku 1584 královské město s vlastním znakem. Na náměstí gotický kostel svaté Markéty ze 14. století a barokní, původně renesanční radnice, jedna z nejkrásnějších v Čechách. Nedaleko Kašperských Hor stojí hrad Kašperk, nejvýše položený hrad v Čechách (887 m n. m.).

Kubova Huť – rekreační centrum (lyžování, turistika). Horská obec známá nejvýše položenou železniční stanicí v ČR (995 m n. m.)

Kvilda – nejvýše položené sídlo se statutem obce v ČR (1 062 m n. m.), založené jako dřevařská osada v 16. století. Až do roku 1945 téměř výhradně německé obyvatelstvo. Centrum letní i zimní turistiky, nedaleko na svahu Černé hory pramen Vltavy. Kostel svatého Štěpána s typickou šindelovou krytinou na přední straně.

Lenora – jedna z nejmladších obcí na Šumavě, založená při slavné sklárně roku 1834. Původní název Elenorenhain. V obci najdeme sklářské muzeum, historickou (stále funkční)veřejnou pec na chleba z 1. poloviny 19. století a krytou dřevěnou lávku přes Vltavu, tzv. rechli, sloužící kdysi k zachycování a počítání plaveného dříví.

Měčín - Vznik obce není přesně znám, nicméně se lze domnívat, že její počátky sahají do 12. století, kdy se na Plzeňsku rozšířil rod Drslaviců, který zakoupil statek Měčín.

Modrava (německy Mader) – vyhlášená rekreační a turistická oblast a východiště turistických tras. Leží obklopena slatěmi na soutoku tří potoků, z nichž vzniká řeka Vydra. Modrava je poprvé připomínána roku 1614 jako rybářská osada na hojně zarybněném Modravském potoce. Dominantami jsou hrázděná budova slavné Bienertovy pily na rezonanční dřevo a známá turistická Klostermannova chata z roku 1924.

Nová Pec – rozvíjející se letovisko na začátku vzdutí Lipenské přehradní nádrže, východisko mnoha turistických tras, např. k Plešnému jezeru, ke Schwarzenberskému kanálu a pod.Vltava nad Novou Pecí protéká při minimálním spádu řadou rašelinišť, jež tvoří chráněnou přírodní rezervaci Vltavský luh.

Prachatice – město v šumavském podhůří pod vrchem Libín. Původně osada na Zlaté stezce, od roku 1436 královské město. Největšího rozmachu dosáhly Prachatice v 16. století díky obchodu se solí. Tehdy proběhla jejich rozsáhlá renesanční přestavba, jež dala městu dnešní podobu. Dominantou historického jádra je budova radnice, pozornost poutá i vysoká věž kostela svatého Jakuba. Ve městě lze dále spatřit zachovalé zbytky opevnění s baštami, jsou zde největší sluneční hodiny v ČR aj.

Prášily (německy Stubenbach) – kdysi sklářská osada, po zániku skláren v souvislosti s vybudováním Vchynicko-tetovského kanálu se přeměnila na sídlo dřevařů. Od roku 1918 počátek výroby papíru. V roce 1952 se Prášily staly součástí vojenského újezdu a byly téměř vysídleny, mnoho okolních usedlostí zcela zaniklo. Opětná přeměna ve vyhledávaný cíl turistů nastala až v v90. letech 20. století po zrušení vojenského prostoru.

Rejštejn – městečko při soutoku Otavy a Losenice na hranici NP, v minulosti těžba zlata, později sklářská výroba (slavná huť Klášterský Mlýn firmy Johann Lötz). Secesní vila Maxe Spauna, majitele sklárny. Barokní kostel svatého Bartoloměje. Zdejší hřbitov je místem odpočinku předků spisovatele Karla Klostermanna.

Stachy – kdysi tzv. královácká rychta – obyvatelstvo bylo poddané přímo králi, známá miniaturní mykologická hřibová rezervace přímo na náměstí.

Sušice (německy Schüttenhofen) – město na Otavě, proslulé v nedávné minulosti papírenským a dřevozpracujícím průmyslem, slavná výroba zápalek (SOLO Sušice). Město založené Přemyslem Otakarem II. roku 1273 se rozvíjelo díky výhodné poloze na obchodní Zlaté stezce. Historické jádro Sušice okolo náměstí s radnicí je městskou památkovou zónou. Nad městem 845 m vysoký vrch Svatobor s kamennou rozhlednou a turistickou chatou.

Srní – na planině vysoko nad údolím Vydry leží toto významné centrum letní i zimní turistiky. Jako mnoho šumavských obcí bylo založeno dřevaři na přelomu 17. a 18. století. Kostel Nejsvětější Trojice má podobně jako další kostely v oblasti stěny kryté šindelem. Rozvoji Srní v minulosti napomohlo vybudování Vchynicko-tetovského plavebního kanálu v letech 1799 – 1801.

Stožec – další z původně dřevařských osad dosáhla největšího rozkvětu na počátku 20. století, kdy byla spojena železnicí s Českými Budějovicemi a s městy v sousedním Bavorsku. V minulosti pila na kvalitní a žádané rezonanční dřevo. Nejznámější pamětihodností je nedaleká dřevěná kaple Panny Marie, známá jako Stožecká kaple. Vznikla zřejmě v 18. století nad údajně léčivým pramenem, po 2. světové válce chátrala a v 50. letech byla stržena. Od roku 1988 stojí na stejném místě její věrná kopie. Příjezd např. vlakem Č. Budějovice – Nové Údolí.

Švihov - Město Švihov se rozkládá na 3 453 ha v údolí řeky Úhlavy asi 10 km od Klatov a obývá ho 1 160 obyvatel. Do působnosti Švihova spadá 10 obcí, a to Bezděkov, Jíno, Kaliště, Kamýk, Kokšín, Lhovice, Stropčice, Těšnice, Třebýcinka a Vosí.

Velhartice – vysoko na skalním ostrohu nad říčkou Ostružnou byl ve 13. století vybudován hrad, jenž byl později rozšiřován a opevňován. Kromě pánů z Velhartic patřil k jeho majitelům později i Zdeněk Lev z Rožmitálu. Charakteristickou součástí hradu je mohutný obranný kamenný most se čtyřmi lomenými oblouky.

Vimperk – další z „bran Šumavy“, město pod Boubínem v údolí řeky Volyňky, sídlo správy NP Šumava. Od poloviny 13. století zde hrad střežil Zlatou stezku. Na jeho místě vybudován roku 1624 renesanční zámek. Osada se postupně rozrůstala a v roce 1479 byl Vimperk opevněn a povýšen na město. Dlouhá tiskařská a sklářská tradice, první knihy tu byly vytištěny brzy po vynálezu knihtisku a sklo se zde vyrábělo ještě koncem 20. století.

Volary – město na hranici NP Šumava vzniklo jako zastávka obchodníků na Zlaté stezce. Upomínkou na pozdějšíkolonizátory ze Štýrska a Tyrolska bylo velké množství dřevěných domů tzv. volarského typu, pro které byly Volary nazývány „největším dřevěným městem Evropy“. Ačkoli byla většina stavení zničena při velkém požáru roku 1863, několik z nich stojí ve Volarech dodnes.

Vyšší Brod – nejjižnější město České republiky, z pohledu vodáků počátek splavného úseku Vltavy směrem k Českému Krumlovu. Někdejší osada vznikla zřejmě již ve 12. století, roku1259 zde Rožmberkové založili cisterciácký klášter. Jemu dominuje gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, pod jehož podlahou se nachází rodová rožmberská hrobka. Od roku 1262 zde bylo k věčnému odpočinku uloženo 37 Rožmberků, posledním z nich byl v roce 1611 Petr Vok. V areálu kláštera, v současnosti opět spravovaném cisterciáckými mnichy, lze navštívit poštovní muzeum, pyšnící se řadou unikátních exponátů.

Zadov – obec na svazích hory Churáňov, jedno z nejvýznamnějších center zimních sportů na Šumavě. Prvními osadníky byli dřevaři a skláři v polovině 18. století. Lyžařský areál Zadov - Churáňov nabízí sjezdové terény, běžecký lyžařský stadion s navazujícími upravovanými tratěmi v okolí. Roku 1952 na vrcholu Churáňova zřízena meteorologická stanice.

Železná Ruda – jedno z největších středisek zimní rekreace a sportů v západních Čechách. Obec vznikla v 1. polovině 16. století a byla zde tavírna železné rudy (odtud název). Východisko k mnoha cílům letní turistiky (Černé a Čertovo jezero aj.). Známou dominantou města je široká kopule barokního kostela Panny Marie Pomocné z Hvězdy, vybudovaného na hvězdicovém půdorysu v 18. století. Muzeum Šumavy (expozice skla, hamernictví aj.)

AKTUALITY A NOVINKY