Hartmanice

Hartmanice jsou starou obcí, situovanou na příkrém svahu horské planiny pod úbočím Hamižné hory ležící v nadmořské výšce 712 m a okolní oblast byla známá již Keltům a nazývána Gabreta.

Původní osada vznikla na tzv. Vintířově (Guntherově) stezce vedoucí z Bavorska do Čech v místech, kde se vybíralo clo (doloženo 1331 n.l.).
První písemná zmínka o Hartmanicích pochází z roku 1219. Od roku 1315 (1320 poprvé Hartmanicím udělen statut města) se Hartmanice rychle rozrůstaly a nabývaly na významu. Přispělo k tomu i dolování zlata v zlatonosných žilách křemene v širém okolí. Hartmanice, příslušely k hornímu právu Kašperských Hor. V letech 1603-1848 patřily Hartmanice městu Sušici. V červnu 1607 uděluje Rudolf II. Hartmanicím právo týdenního trhu, dvou výročních trhů, znak a právo pečetit zeleným voskem.
Rozkvět městečka zastavila třicetiletá válka, zlaté doly byly opuštěny a městečko vypáleno. Několik let zůstaly Hartmanice úplně pusté. Teprve ve druhé polovině 17. století byly postupně obsazovány německými osídlenci a až do roku 1918 zůstávají téměř zcela německé.

Od poloviny 19. století prochází Hartmanice postupnou modernizací. V roce 1869 byl založen poštovní úřad, o rok později zřízena první četnická stanice a v roce 1875 byl založen hasičský sbor. V roce 1875 byl v Hartmanicích zřízen okresní soud, a tak v politickém okrese sušickém vznikl samostatný soudní okres za účelem co největšího odloučení Hartmanic od českého vlivu Sušice.

Na sklonku 19. století bylo v Hartmanicích různorodé národnostní složení – kromě převažujících Němců zde po roce 1847 vznikla relativně početná židovská komunita čítající téměř 120 osob v roce 1890 (13 % obyvatel městečka). Ve stejném roce zde žilo pouze 7 česky hovořících osob.

Vznikem samostatného Československa r. 1918 nastává i oživení českého živlu v Hartmanicích. Přispěla k tomu i česká obecná škola (vyučování zahájeno v únoru 1920). Po okupaci na podzim roku 1938 bylo okupované území Hartmanicka právně a administrativně připojeno k župě bavorské. V dubnu 1945 prošel Hartmanicemi pochod smrti žen z koncentračního tábora Helmbrechts, který směřoval do Volar. Po skončení 2. světové války, v červnu 1945 přebírají noví čeští osídlenci nejdůležitější obchody, živnosti a zemědělské usedlosti a dochází k odsunu občanů německé národnosti. Od roku 1952 byly Hartmanice posledním obydleným místem před vjezdem do Vojenského újezdu Dobrá Voda, což mělo negativní dopad na jejich rozvoj. V roce 1991 byl vojenský újezd zrušen, o rok později získala obec opět statut města.

Postupně vznikají nové drobné živnosti, dochází k privatizaci zemědělské výroby, vznikají železářství, sklenářství a další. Mnoho občanů pronajímá části svých domů za účelem ubytování v soukromí.

Rozvíjí se také oblast kultury – na nedaleké Dobré Vodě vzniká pobočka Západočeského muzea – Muzeum Dr. Šimona Adlera, pojednávající o historii a životě v této části Šumavy a zahrnující zajímavou prohlídku tamního nově zrekonstruovaného kostela sv. Vintíře. Po roce 2004 bylo započato s obnovou hartmanické synagogy, jež byla dokončena na jaře roku 2006. Ve zrekonstruovaném objektu vznikla moderní expozice pojednávající o životě Němců, Židů a Čechů v obci a o válečných i poválečných událostech. Za zmínku stojí také vznik turistického infocentra s připojením na internet v budově Městského Úřadu.

Došlo i na přestavbu obecní kotelny na spalování dřevní štěpky a dalších bioodpadů realizovanou v letech 1994–2000. Tento krok měl velký ekologický význam, neboť došlo ke snížení nežádoucích emisí. Kotelna zásobuje teplem většinu objektů v Hartmanicích, ročně spotřebuje 2 000 t dřevního odpadu a má dostatečnou kapacitu i pro případný další růst obce. Značný ekologický význam měla i rekonstrukce čističky odpadních vod provedená v roce 2006. Důležitá byla také rekonstrukce místních komunikací, došlo také k opravě mostů poškozených povodněmi a k obnově úseků silnic nejnižších tříd vedoucích do odlehlých osad Hartmanic. Mezi další vybudované projekty patří nové sportoviště, kanalizace v oblasti náměstí, rekonstrukce vodovodu, chodníků a elektrického vedení, rekonstrukce sociálního zařízení v objektu základní školy a úprava turistické naučné stezky v oblasti vrcholu Hamižné. Kromě těchto „obecních“ projektů dolo i k rekonstrukci mnohých soukromých domů v obci a výstavbu domů nových.

Přes všechny tyto kroky počet obyvatel obce Hartmanice klesá a dnes žije v Hartmanicích kolem jedenáctiset stálých obyvatel. Je zde veškerá občanská vybavenost, mateřská i základní škola, ordinace praktických lékařů,dům s pečovatelskou službou, obchod, několik restaurací, kavárna, čerpací stanice, víceúčelové sportoviště i lyžařský areál, hotely i penziony. Během roku zde i v okolí probíhá také řada zajímavých kulturních i církevních akcí (např. církevní i světské poutě, mše, setkání rodáků, pietní a vzpomínkové akce, hudební koncerty a jiné).

Celý katastr města náleží do povodí řeky Otavy, kam odvádí vody Pstružný potok, Luční potok a Křemelná a tak svou polohou i historií a současnými možnostmi v oblasti turistického ruchu a sportovního vyžití je město Hartmanice a jeho okolí velmi zajímavé pro všechny návštěvníky v kterékoli roční době.

Neváhejte, a udělejte si čas na výlet do Hartmanic, klidně i s celou rodinou, najdete tu vše, co dělá Šumavu Šumavou.