Kdyně
Charakteristika
Kdyně spadá do domažlického okresu, kdy se rozkládá na 28,73 km2 v nadmořské výšce 455 m. n. m., přičemž do její působností spadá 10 obcí, a to: Branišov, Dobříkov, Hluboká, Modlín, Nové Chalupy, Podzámčí, Prapořiště, Smržovice, Starec a Vítovky. Celkový počet obyvatel Kdyně pak činí 5 283 osob.
Oficiání web: www.kdyne.cz
Historie
Písemná zmínka o městu se datuje rokem 1384 a je spojena s tamním farním kostelem, přičemž stejně jako u jiných měst, i Kdyně bývala osadou, která byla součástí rýzmberského panství. Hrad Rýzmberk založil Děpold Drslavic v letech 1260 – 1270, aby sloužil jako pevnost střežící zemskou stezku, která procházela Všerubským průsmykem, přičemž v té době již patrně existovala i Kdyně, ve které kromě gotického kostela sv. Mikuláše stál až do 17. století starší kostel zasvěcený sv. Petrovi.
V roce 1508 byla Kdyně již městečkem, které však v roce 1543 zcela vyhořelo. Protože její dosavadní umístění bylo vzhledem k významné trase vedoucí z Domažlic do Klatov nevýhodné, byla nová Kdyně vybudována na novém (současném) místě, a to před rokem 1581. Dá se říci, že tomu tak bylo ještě dříve, jelikož v roce 1570 udělil Maxmilián II. privilegium v podobě městského znaku a konání týdenního trhu a dvou výročních trhů.
Dalším významným obdobím se pro město stalo 16. století, kdy v roce 1624 získalo od Filipa Krace ze Scharffensteinu, pobělohorského držitele rýzmberského panství, důležitá práva a svobody, která 30. listopadu roku 1637 městu potvrdil i samotný císař Ferdinand III. Patřilo mezi ně například právo na vybírání cla z vína, piva a koní dopravovaných přes zemskou hranici, zrušení nevolnictví, právo a moc soudní a judikátní s výjimkou trestních záležitostí, které zůstaly v rukou panství a císařské moci, a dále právo na obchodování (s výjimkou obchodu se solí), nakupování a prodávání nemovitostí spolu s jejich odkazováním či dokonce přijímaní cizích osob do obce a naopak propouštění lidí z obce.
Roku 1781 postihl Kdyni další požár, při němž lehla popelem celá jižní a východní část náměstí. Další škodu na městu napáchal vpád Francouzů v roce 1805. Významným rokem byl také rok 1840, konkrétně 2. duben, kdy Ferdinand V. povýšil Kdyni na město.
Nejrozšířenějším řemeslem byla v Kdyni výroba mlýnských pytlíků, ke které se v roce 1678 přidal textilní průmysl, jenž byl později rozšířen o přádelnu, jejíž rozvoj se zasloužil o růst celé obce a postavení pošumavské železnice v roce 1888. Na přelomu 19. a 20. století se pro změnu rozvíjel stavební průmysl, kdy převážně dřevěné, neomítnuté a nebílené domy s pavlačemi a zeleninovou zahrádkou, které nahradily novostavby jedno až dvoupatrových činžovních domů a dalších přízemních budov, které městu vtiskly současnou historickou tvář.
Romantické okolí Kdyně se pak od poloviny 19. století zasadilo o rozvoj cestovního ruchu, kdy se město stalo oblíbeným letoviskem.
Turistické zajímavosti
V centru města se nachází Muzeum příhraničí, které nabízí průřez historií oblasti Všerubského průsmyku, a to od pravěku až po současnost. Expozice muzea je zároveň zaměřena na textilní průmysl, zemědělství a na česko-bavorské soužití, které se mimo jiné vyznačovalo obchodem a prosperitou. Přičemž cestou můžete zhlédnout historickou zajímavost, a to bránu s ležícím lvem Kdyňská přádelna, kterou se procházelo do přádelny v době rozkvětu textilní manufaktury. V její těsné blízkosti se nachází také dříve renesanční radnice, která si však i přes své moderní úpravy ponechala plechovou věžičku s hodinovým strojem.
Z muzea se můžete vydat do nedaleké židovské synagogy, která byla postavena v letech 1862 – 1863 a i po 2. světové válce si ponechala svůj původní interiér, díky čemuž patří mezi 3. nejzachovalejší stavby se synagogální architekturou. Kromě ní v ní můžete zhlédnout také expozici věnovanou historii města.
Další turistickou zajímavostí je kostel sv. Mikuláše pocházející z 2. poloviny 14. století, ze kterého se dochovaly křížové klenby presbyteria, hrotitá okna se zbytky kružeb a část zdiva kostelní lodi. Kostel v průběhu let procházel stavebními úpravy, mezi které patří vybudování pozdně gotické hranolové věže či navýšení věže a její opatření novým krovem s cibulovitou bání.
Cykloturistika
Městem procházejí 2 cyklotrasy, a to 450 km dlouhá mezinárodní cyklotrasa 3A, která spojuje Prahu, Plzeň, Regensburg a Mnichov a vede přes přírodní park Český les stejně jako cyklotrasa č. 2014, která ji částečně kopíruje, avšak měří pouze 56 km.
Tato „kolečková“ trasa začíná a končí v Domažlicích, přičemž vede přes Stráž – Pelechy – Starou Huť – Domažlický průsmyk – Myší vrch – Ovčí vrch a dále přes německé Hochstrasse – Furth im Wald – Daberg – Schachten a Neuaign zpět na českou stranu, a to na hraničním přechodu Všeruby. Odtud pokračuje přes Hájek – Všerubský průsmyk – Starec – Kouty na Šumavě – Mrákov a Smolov do Domažlic.
Druhou cyklotrasou je cyklotrasa č. 2042 spojující Nepomuky a Prapořiště, přičemž vás na ni čeká 54 km jízdy po zpevněném povrchu.
Pokud dáváte přednost turistice, můžete se po zelené trase vydat k 3,5 km vzdálené dřevěné rozhledně u Nové Vsi měřící 7 m, odkud je možné spatřit blízké okolí Šumavy. Pokud dáte přednost 10,5 km dlouhé zelené trase, pak se můžete těšit na ocelovou 50 m vysokou rozhlednu Koráb, z jejíž 29 m vysoké plošiny se vám nabídne panorama Domažlicka, vzdálenější Šumavy, ale i Český les a Brdy a za dobré viditelnosti dokonce i Alpy. Rovněž na ní můžete navštívit zříceninu hradu Rýzmberk, která slouží i jako rozhledna, z jejíž 18m výšky shlédnete Domažlice, vrcholky Šumavy a Český les.
Také na červené turistické trase měřící 7,5 km se dočkáte turistických zajímavostí. Kromě toho, že i na její trase se dostanete k rozhledně Rýzmberk, čeká na vás zřícenina hradu Nový Herštejn, ze kterého se dochovala mohutná obytná věž se zachovanými střílnami, zbytky dolního hradu a tzv. Panenská věž.