Horšovský Týn
Horšovský Týn se rozkládá na 288,7 km2 severně od Domažlic v Plzeňském kraji, kdy jeho území obývá 14 337 obyvatel (r. 2014). Do jeho působnosti spadá 63 katastrálních území, 18 obcí a 74 částí obcí
oficiální stránky: www.mkzht.cz
Historie
Datum vzniku Horšovského Týnu není známo, avšak je jisté, že po přiznání psaných privilegií arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Házmburgu v roce 1406 bylo město již půl století obehnáno pásem hradeb, které se osvědčily v době husitských válek v letech 1422 a 1431, kterým město statečně vzdorovalo. Nicméně již ve 13. století Horšovský Týn získal na významu, když hospodářským významem předčil vesnici Horšov (město Týn z ní odvodilo svůj název), která do té doby byla významnou oblastí spravující majetek pražského arcibiskupství. V polovině 13. století arcibiskup Jan III. z Dražic přenesl své sídlo z Horšova do Týna, ve kterém nechal postavit hrad na strmě se zvedajícím levém břehu Radbuzy. V roce 1542 získal město a celé panství rod Lobkoviců, kteří po ničivém požáru hradu (a celého města) vystavili na jeho místě zámek ve stylu severoitalské renesance, který se promítl i do nově budovaných domů. Pod jejich „vedením“ Horšovský Týn ekonomicky vzkvétal a na přelomu 16. a 17. století patřil mezi 10 největších dominií v Čechách. Také proto o panství, po porážce stavovského povstání, kterého se aktivně účastnil Vilém st. z Lobkovic, projevil zájem jeden z důvěrníků vítěze, císaře Ferdinanda II., a to hrabě Maxmilián z Trauttmansdorffu, který ho do svého vlastnictví získal v roce 1622. V rukou rodu Trauttmansdorffů pak Horšovský Týn zůstal až do roku 1945, ve kterém byl osvobozen americkou armádou. Na sklonku 30tileté války bylo město při tažení švédských vojsk městem poškozeno, nicméně i přesto se Horšovský Týn začal pozvolna rozvíjet, což se odrazilo na zvýšené stavební aktivitě, v rámci které město dostalo barokní a rokokovou podobu, která je v historické části města patrná dodnes. Nicméně do začátku 20. století v Horšovském Týnu převládalo zemědělství, jelikož teprve v roce 1900 byla vybudována železnice Staňkov – Horšovský Týn – Poběžovice jako předzvěst průmyslové výroby.
Turistické zajímavosti
V Horšovském Týnu byste si neměli nechat ujít návštěvu státního hradu a zámku Horšovský Týn, který je národní kulturní památkou a jako jeden z mála českých hradů/zámků se může pochlubit největším počtem zpřístupněných objektů. Hrad a zámek se může pochlubit gotickou a renesanční architekturou a přilehlým zámeckým parkem o rozloze 40 ha, který byl v roce 1905 přebudován na přírodně krajinářský park s dvěma rybníky, gotickou vyhlídkovou věží (dříve hláskou), loretánskou kaplí a letohrádkem Vdovský dům.
V těsné blízkosti hradu a zámku se nachází kostel sv. Petra a Pavla, který pochází ze 13. století, avšak po zbarokizování v 18. století přišel o převážnou část gotické architektury. Z 38 m vysoké kostelní věže se návštěvníkům naskýtá pohled na široké okolí města, nicméně ještě předtím musí zdolat 98 schodů.
Také okolní obce spadající do správní působnosti města Horšovský Týn nabízejí několik turistických zajímavostí. Například v 9,4 km vzdáleném Mířkově můžete navštívit Muzeum venkovských řemesel, které vás seznámí s každodenními činnostmi a celoročním koloběhem života na statku našich prarodičů. Na nedaleké návsi pak můžete shlédnout gotický kostelík sv. Víta. O zhruba 4 km dále v obci Semněvice se zase nachází stejnojmenná 5 m vysoká, dřevěná vyhlídková věž, ze které je vidět Přírodní park Sedmihoří a Český les, přičemž cestou se můžete zastavit v Křakově, v jehož nedalekém okolí se nachází sudetský hřbitov z 19. století.
Pokud se z Horšovského Týna vydáte do Staňkova přes Křenovy, určitě byste si neměli nechat ujít nejmenší muzeum v republice - Muzeum Křenova váha, které na výstavní ploše o velikosti 4,23 m2 vystavuje 15 různých typů vah a 35 dalších předmětů souvisejících se způsobem vážení. V nedalekých Puclicích zase můžete navštívit tvrz Puclice z 15. století s gotickým sklepením, dřevěnými stropy a nástěnnými malbami. Na kraji lesa v blízkosti obce se pak nachází udržovaný židovský hřbitov s 200 náhrobky.
V obci Osvračín zase stojí za zhlédnutí tamní barokní zámek s pseudogotickou úpravou, který sice nenabízí prohlídkové okruhy, avšak jsou v něm pořádány společenské akce, a nedaleký barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie či zbytek obvodové zdi hradu Osvračín ze 13. století a novogotickou hrobku sklářské rodiny Zieglerů z roku 1875, která v 1. polovině 20. století vlastnila místní zámek.
Cykloturistika
Překrásný výhled na široké okolí Horšovského Týnu, ale i Český les a Šumavu nabízí rozhledna na Šibeničním vrchu, která byla vybudována v roce 2010 a kterou najdete 2,5 km od informačního centra města, kde také začíná NS na Šibeničním vrchu, v rámci které můžete zhlédnout 6 informačních tabulí (Historický vodovod, Lurdská tradice, Pivovarnictví, Přírodní zajímavosti, Studánka a Šibeniční vrch). Rozhledna stojí na bývalém místě poutní kaple Panny Marie Lurdské a zaujme nejen svým dřevěným provedením v podobě hranolu, ale i 21,5 m výškou a 66 schody. Naučné stezky se však nacházejí také v samotném zámeckém parku města. Jedná se o nově vzniklou NS Královská rokle, která je dlouhá necelé 3 km a zahrnuje „návštěvu“ gotické vyhlídkové věže (dříve hláskou), loretánské kaple a letohrádku Vdovský dům, přičemž se turisté prostřednictvím informačních tabulí dozvědí něco o vzniku a úpravě zámeckého parku a o způsobech současného lesního hospodaření. Další „zámeckou“ naučnou stezkou je Naučná stezka dřevin, která prostřednictvím 73 označených dřevin umožňuje turistům hlubší poznání přírody, k čemuž také pomáhá jejich seznam, který je k dispozici v infocentru Horšovského Týnu.
Ještě poučnější je NS Obora Horšov, která se nachází v areálu školního statku obce Horšov a měří 5 km, během nichž poznáte místní faunu a flóru, budete poučeni o ochraně přírody a zároveň zhlédnete malý barokní lovecký letohrádek Annaburg z 18. století, který nechal vystavět hrabě František Norbert Trauttmansdorff na umělém ostrůvku.
Další turistická trasa, která vede Horšovským Týnem, má zelené značení, přičemž po 12 km jižně od města vás zavede do Domažlic, zatímco po 18 km severovýchodním směrem dojdete na rozcestí Na soutoku k modré turistické značce vedoucí do Plzně. 18 km dlouhá žlutá turistická trasa č. 6653 vás pak z Horšovského Týnu dovede přes Mířkovské rybníky do Přírodního parku Sedmihoří, ve kterém se nachází NS Sedmihoří, jejímž cílem je na 10 km prostřednictvím 12 informačních tabulí seznámit návštěvníky s některými zákonitostmi vývoje reliéfu krajiny v závislosti na geologické stavbě a klimatických podmínkách, s charakteristikou vegetace a zvířeny Sedmihoří, ale i s historií osídlení a řemesel typických pro tento kraj a samozřejmě se způsobem současného lesního hospodářství, přičemž na Racovském vrchu (pozůstatku pravěkého sídliště) mimo jiné uvidíte luční rašelinné a bažinaté biotopy s ohroženými druhy včetně vzácné masožravé rostliny rosnatky okrouhlolisté.
NS Po stopách Jiráskovy lucerny vás pro změnu provede turistickými zajímavostmi obce Osvračín a 5 km vzdáleného města Staňkov, v jehož nedalekém okolí se nachází zřícenina hradu Lacembok z konce 13. století, ze kterého se dochovaly valy, příkopy, ve skále vytesaná nádrž a zbytky hradního zdiva. Městem kromě naučné stezky prochází také několik cyklotras, ať už se jedná o cyklotrasu č. 2185, která je 26 km dlouhá a vede do města Přeštice, či o cyklotrasu č. 305 vedoucí přes Klatovy do 64 km vzdáleného města Sušice.
Pokud dáváte přednost cykloturistice, jistě využijete mezinárodní cyklotrasu č. 2141, zvanou také jako Cyklotrasa Přátelství, která na svých 111,5 km spojuje turistické centrum Hornofalckého lesa okresu Schwandorf v centru města Nabburg s Regionálním informačním centrem Horšovský Týn, kde se napojuje na páteřní evropskou cyklotrasu č. 3A.
Další cyklotrasou, která prochází územím Horšovského Týnu je cyklotrasa č. 2241, která měří 20 km a vede z Horšovského Týnu – Kocourov – Dolní Metelsko – Věvrov – Semněvice – Křakov – Mířkov – Mířkovské rybníky – Mezholezy do Přírodního parku Sedmihoří a dále do Prostiboře, kde končí.