Nespoutaná šumavská příroda

Šumava léto

Procházka po břehu divoké Vydry, pádící z hor do údolí mezi mohutnými balvany, kamenné moře na vrcholu Luzného, kouzelný a zadumaný svět nejznámějších šumavských jezer – Černého a Čertova, starý prales na Boubíně či rozsáhlou vodní plochu lipenské přehrady. Pobyt v šumavské přírodě je nejlepším balzámem na tělo i na duši.

Boubínský prales a jezírko

GPS: 48°58'24.418"N, 13°49'33.299"E
Celosvětově známý prales na úpatí hory Boubín (1362 m n. m.). Již v roce 1858 byla jeho část vyjmuta z běžného lesního hospodaření, v roce 1992 byl vyhlášen Národní přírodní rezervací. Jádro pralesa, tvořené zejména bukem, smrkem a jedlí, je nejzachovalejším zbytkem původních šumavských smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu. Nejstarší smrky a jedle zde dosahují stáří 300 - 400 let. Největší boubínský strom „Král smrků“ padl 4. prosince 1970, starý asi 440 let. Pralesem protéká Kaplický potok, který se vlévá do malého jezírka – nádrže – uměle vytvořené k plavení dřeva do sklárny v Lenoře. Toto technické dílo sloužilo svému účelu ještě po 2. světové válce. Kolem nejcennějšího jádra rezervace, veřejnosti nepřístupného, je vyznačena okružní naučná stezka „Boubínský prales“. Výchozím i konečným místem je Boubínské jezírko. Délka trasy je 3,6 km, zahrnuje 8 zastávek a zaměřuje se na vývoj pralesa. Dostupnost a vzdálenosti: Přístup je možný z obce Zátoň (cca 4,5 km k Boubínskému jezírku + 3,6 km naučnou stezkou „Boubínský prales“). Celkový okruh měří cca 13 km. Další možnost je cesta z Kubovy Huti (cca 4,5 km k rozhledně Boubín, cca 4 km k Boubínskému jezírku + 3,6 km naučnou stezkou Boubínský prales). Celý tento okruh měří cca 20 km. Stezka je určena pouze pro pěší.

Březník

GPS: 48°58'16.751"N, 13°28'59.741"E
Jedna z nejatraktivnějších šumavských lokalit, v literatuře někdy uváděna jako „Srdce staré Šumavy“. Leží 6 km od Modravy a otvírá se odsud krásný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný v Bavorském lese. Původně zde stávala osada Pürstling, poprvé zmiňovaná v roce 1787. Místo výrazně ožilo po vybudování Vchynicko-tetovského kanálu. V roce 1804 byla postavena dřevěná lesovna, v roce 1856 byla pro revírníka dokončena nová kamenná stavba. V hájovně se odehrával děj románu spisovatele Karla Klostermanna Ze Světa lesních samot. V roce 1951 museli hájovnu její obyvatelé opustit a do bývalé schwarzenberské základny se nastěhovali pohraničníci. Ti ji obývali do konce šedesátých let, pak už stavba jen chátrala. Na konci devadesátých let začala její rekonstrukce a v roce 2002 byla hájovna znovu otevřena jako sezonní informační centrum s občerstvením. Dostupnost a vzdálenosti: Z Modravy vede modrá turistická značka kolem Modravského potoka. Celkový okruh měří cca 14,5 km. Další možný přístup je z osady Filipova Huť, vede zde žlutá turistická značka, v místě Na ztraceném se napojíte na modrou turistickou značku, která vede až na Březník. Tento celý okruh měří cca 17,5 km. Obě trasy jsou vhodné pro pěší i cyklisty.

Bučina

GPS: 48°57'58.405"N, 13°35'31.932"E
Bývalá nejvýše položená šumavská osada byla založena v druhé polovině 18. století. V roce 1911 zde žilo v 37 domech celkem 347 obyvatel, z nichž osm používalo jako svůj hlavní jazyk češtinu. Výraznou stavbou Bučiny bývala velká celnice, která měla v případě napadení sloužit jako pevnost. Po druhé světové válce obec zanikla, v roce 1956 byla až na jedinou výjimku celá zbořena - pouze tzv. Pešlova chata byla ponechána pro potřeby pohraniční stráže. Její trosky byly odstraněny v roce 2003, kdy bylo současně rozhodnuto o stavbě nové chaty. Bučina je jedním z nejdeštivějších míst Šumavy – ročně tu spadne okolo 1 600 mm srážek. Z obce pocházel Johann Peter, významný krajový básník a spisovatel. Podle starých turistických průvodců je z Bučiny nejkrásnější šumavský výhled na Alpy. Začíná zde i končí naučná stezka „Národní park“ s 8 informačními panely, dlouhá 6,5 km. Ta dokumentuje, jak člověk utvářel krajinu, která dnes náleží k Národnímu parku. Dostupnost a vzdálenosti: Na Bučinu vedou turistické trasy z Kvildy (celkový okruh měří cca 18 km) a z Borových Lad (celkový okruh měří také cca 18 km). Výlet na Bučinu je možné spojit s návštěvnou pramenů Vltavy nebo zaniklé obce Knížecí Pláně.

Chalupská slať

GPS: 48°59'55"N, 13°39'32.999"E
Vrchovištní rašeliniště s rozlohou 240 ha a s vodní plochou o rozloze 1,3 ha, jež je největším rašelinným jezírkem u nás. K němu vede 260 metrů dlouhý povalový chodník. Hloubka rašeliny dosahuje místy až sedmi metrů. Při okrajích jezírka a na plovoucích ostrůvcích roste vzácná masožravá rosnatka okrouhlolistá. Další vzácné rostliny a dřeviny v blízkosti chodníčku jsou označeny jmenovkami. Informační středisko ve Svinné Ladě nedaleko obce Borová Lada je výchozím místem 600 metrů dlouhé naučné stezky, která seznamuje návštěvníky s rašeliništěm a jeho faunou a flórou. Výlet na Chalupskou slať můžete spojit s procházkou po naučné stezce Les, která vede okolím obce Borová Lada a zaměřuje se na význam a funkci lesa v krajině. Dostupnost a vzdálenosti: Rašeliniště Chalupská slať se nachází nedaleko obce Borová Lada. Celkový okruh naučné stezky Chalupská slať měří cca 1,2 km. Turistické trasy k Chalupské slati vedou také z Kubovy Huti (celkový okruh je 22 km) nebo z Horní Vltavice (celkový okruh je 22 km). Manuál pro průvodce 2014

Jezero Laka

GPS: 49°6'38.999"N, 13°19'40.999"E
Nejvýše položené a zároveň nejmenší z šumavských jezer. Má rozlohu pouhých 2,53 ha. Dříve se mu říkalo Pleso nebo Mlaka. Po jeho hladině se velmi zvolna pohybují plovoucí ostrůvky. Na velkém ostrově na jižní straně jezera stával kdysi velký kříž – památka na jakousi dávnou nešťastnou událost. V současnosti jezero zarůstá vegetací a postupně se mění v rašelinový močál. Je odvodňováno Jezerním potokem do řeky Křemelné. Vody z jezera se používalo k pohonu brusů ve sklárnách v Nové a ve Staré Hůrce. Kvůli tomu nechal majitel panství Georg Christoph Abele ve třicátých letech 19. století uměle zvýšit hráz. V roce 1947 se zde natáčel film Divá Bára. Dostupnost a vzdálenosti: Jezero je přístupné po turistické trase z Nové Hůrky (celkový okruh je cca 10 km), ze Železné Rudy (celkový okruh je 24 km), nebo z Prášil (celkový okruh je 16 km – pouze v období od 1.7. do 15. 3.).

Knížecí Pláně

GPS: 48°57'26.723"N, 13°37'34.263"E
Dnes již zaniklá osada byla založena blízko zemské hranice v roce 1792 knížetem Schwarzenbergem. V roce 1840 žilo v Knížecích Pláních 521 obyvatel a bylo zde 59 domů – mimo jiné myslivna, hájovna, mlýn, pila, hostinec i základna hraniční stráže. Již v roce 1828 tu byl vystavěn dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, vedle něhož stála přízemní fara. V roce 1946 byli všichni obyvatelé obce vystěhováni a do roku 1956 byla zástavba srovnána se zemí, odstřelen byl i kostel. V letech 1990 až 1991 byl opraven hřbitov, na němž je dosud patrná terénní vyvýšenina, místo, kde stával kostel. Dnes jej zde připomíná třináctimetrový kříž. Nedaleko stojí pomník padlým v 1. světové válce. Ten zároveň označuje střed bývalé obce. Od hřbitova je krásný výhled na Luzný, Třístoličník a Boubín. Knížecí pláně jsou součástí přírodně poznávacího okruhu „Národní park“. Dostupnost a vzdálenosti: Knížecí Pláně jsou přístupné po turistických stezkách z Kvildy (přes Bučinu, celkový okruh měří cca 22 km), z Borových Lad (celkový okruh je cca 12 km) nebo ze Strážného (Jelení stezkou přes Žďárské jezírko, celkový okruh je cca 22 km). Všechny trasy jsou vhodné pro pěší i pro cyklisty. Národní přírodní rezervace Černé a

Čertovo jezero a Čertovo jezero

GPS: 49°10'55.15"N, 13°11'10.949"E
GPS: 49°9'54"N, 13°11'51.999"E –

Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero leží v dosud nedotčené části Šumavy a patří k turisticky nejnavštěvovanějším cílům celého pohoří. Žáci a studenti si návštěvou rezervace rozšíří nejen své znalosti o přírodě Šumavy, ale také poznají nejkrásnější části národního parku a chráněné krajinné oblasti. Prospěšný pro ně bude i pohyb pěšky ve zdravém přírodním prostředí. Černé jezero je se svou rozlohou 18,43 ha největším jezerem Šumavy a Bavorského lesa. Nejhlubší místo (40,5 m) leží přímo pod 335 metrů vysokou karovou Jezerní stěnou. Žije zde vzácná fauna i flóra - na jediném místě v ČR se tu vyskytuje šídlatka jezerní, kriticky ohrožený rostlinný druh. Čertovo jezero je druhým největším na Šumavě a v Bavorském lese. Mezi ním a Černým jezerem probíhá hranice hlavního evropského rozvodí, díky čemuž je Čertovo jezero odvodňováno do Černého moře (Černé jezero do naopak do Severního moře). V žádném z těchto dvou jezer nežijí žádné ryby. Dostupnost a vzdálenosti: Ze Špičáckého sedla cca 3,5 km po značené nenáročné turistické trase k Černému jezeru a dále pak po náročnější turistické trase cca 2,5 km k Čertovu jezeru (celkový okruh cca 8,5 km)

Plešné jezero

GPS: 48°46'34.999"N, 13°51'54.999"E
Elipsovité ledovcové jezero, dříve zvané Plesné, leží na úpatí hory Plechý, nejvyššího vrcholu české části Šumavy (1378 m n. m.). Je dlouhé 260 metrů, široké 90 metrů a maximální hloubka dosahuje 18,3 metru. Jezero odvodňuje Jezerní potok, který se později vlévá do Vltavy. Skalní stěna nad hladinou je vysoká 220 m. Jezero je jediným místem v ČR, kde se vyskytuje šídlatka ostnovýtrusná, kriticky ohrožený rostlinný druh. Na skále nad jezerem ve výšce 131 metrů stojí památník básníka a spisovatele Adalberta Stiftera, který se narodil v nedaleké Horní Plané. Obelisk z tesaných žulových kvádrů byl podle návrhu vídeňského architekta Jindřicha Ferstela postaven nákladem Spolku Němců z jižních Čech v letech 1876 - 77. Od památníku je dobrý rozhled na jezero i na šumavské podhůří a do českého vnitrozemí. Dříve sloužilo jezero také jako zásobárna vody pro plavení dřeva Schwarzenberským kanálem. Dostupnost a vzdálenosti: Plešné jezero leží 17 km jižně od Volar. Vede k němu turistická trasa z Nové Pece (celkový okruh měří 18 km) a z osady Jelení (celkový okruh je 14 km). Na samotný vrchol Plechý vede žlutá turistická trasa (cca 2 km, náročný terén). Manuál pro průvodce 2014

Polední hora

GPS: 49°3'50.9"N, 13°23'42.499"E
Vrchol vzdálený 7 km vzdušnou čarou od Prášil je nazýván také jako Polední hora. Její nadmořská výška je 1315 m. Na vrcholu stojí z mnoha míst dobře viditelná vyhlídková věž, jež poskytuje za dobrého počasí zřejmě nejlepší výhled na celou Šumavu a Bavorský les. 37 metrů vysoká rozhledna vznikla v roce 1998 přestavbou bývalé stanice protivzdušné obrany, která sloužila armádě od 60. let minulého století. Na vrchol věže s třemi půlkruhovými vyhlídkovými patry vede 227 schodů. U vrcholu Poledníku stávala v minulosti lovecká chata Na Tokáni. Na severním úpatí hory leží Prášilské jezero. Dostupnost a vzdálenosti: Vrchol je dostupný pěším i cykloturistům. Lze se sem vydat z Prášil přes Prášilské jezero (celkový okruh je cca 17 km dle zvolené trasy) nebo z Modravy (celkový okruh je cca 24 km dle zvolené trasy).

Povydří

GPS: 49°3'45.835"N, 13°30'32.634"E
Jedna z nejznámějších i nejoblíbenějších naučných stezek centrální Šumavy byla otevřena v roce 1976. Začíná na Čeňkově Pile a končí v 7 km vzdáleném Antýglu, kde kdysi stávala sklárna. Stezka má 12 zastavení. Během vycházky poznáte úchvatnou scenérií řeky Vydry, která v této části toku vytváří mohutné peřeje a dlouhé kaskády. Koryto je plné obrovských balvanů s vymletými prohlubněmi, nazývanými obří hrnce. Nad řečištěm se tyčí mohutné skalní masivy s viklany, na srázech údolí jsou četná kamenná moře. Občerstvit se můžete na Turnerově chatě, jediné veřejně přístupné chatě v I. zóně národního parku. Dostupnost a vzdálenosti: Celkový okruh stezky měří 14 km. Přístup na stezku mají pouze pěší turisté, je vhodná i pro vozíčkáře.

Prameny Vltavy

GPS: 48°58'29.28"N, 13°33'39.977"E
Na úbočí Černé hory, sedm kilometrů od Kvildy, vyvěrá pramen naší nejdelší řeky. V prvních kilometrech toku se říčka nazývá nejprve Černý potok a později Teplá Vltava. Původně pramenila zpod kořene mohutného smrku, který roku 1870 padl za oběť kůrovci. Už na začátku minulého století zde byl pro četné příchozí turisty vybudován přístřešek s lavicemi. Na jeho místě byla v letech 1922 až 1923 postavena dvoupatrová dřevěná chata Klubu českých turistů s devíti ubytovacími pokoji. Během druhé světové války sloužila jako zajatecký tábor pro sovětské a francouzské vojáky. Po skončení války už nebyla zdevastovaná chata opravena a v roce 1953 byla zbořena. Dodnes se zachovaly jen zbytky kamenného zdiva. Dostupnost a vzdálenosti: K pramenům Vltavy je možné se vydat po nejkratší turistické trase z Kvildy (cca 6 km). Od pramene je možné pokračovat (cca 3 km) k rezervaci a zaniklé obci Bučina. Trasa je vhodná pro pěší turisty i cykloturisty. Celkový okruh měří cca 12 km, okruh spojený s návštěvou Bučiny je cca 18 km.

Prášilské jezero

GPS: 49°4'31.999"N, 13°23'59.999"E J
ezero leží na úbočí hory Poledník (1315), nad jeho hladinou s rozlohou 3,91 ha se tyčí 150 metrů vysoká karová stěna. Nejvyšší naměřená hloubka jezera je 15 metrů. Prášilské jezero je odvodňováno Jezerním potokem do Křemelné. Smutnou událost z roku 1927, kdy zde utonul student medicíny O. Kareis, připomíná pomník na břehu jezera. Není odsud daleko ke Staré jímce, bažinaté kotlině, jež bývala kdysi také ledovcovým jezerem. Společně s okolními smrkovými porosty a horou Poledník tvoří jezero přírodní rezervaci o celkové rozloze 157 ha. Dostupnost a vzdálenosti: K jezeru vede nenáročná turistická trasa z Prášil. Celkový okruh je cca 8 km.

Tříjezerní slať

GPS: 49°2'27.841"N, 13°28'3.634"E
Vzácná přírodní lokalita s rozlohou 19 ha nedaleko Srní. Rašeliniště je přístupné po poválkovém chodníku, jenž je zároveň 200 metrů dlouhou naučnou stezkou s jedenácti informačními tabulkami. Ty přibližují návštěvníkům vegetaci šumavských smrčin, informují o povrchových útvarech rašelinišť, o vzniku rašeliny a o jejím složení. Uprostřed rašeliniště jsou tři jezírka, která dala slati jméno. Roste zde keřovitá forma borovice blatky, bříza trpasličí, blatnice bahenní, pýreček horský a další zástupci rašeliništní flóry. Dostupnost a vzdálenosti: Ke slati je možný nenáročný přístup pěšky nebo na kole po zpevněných lesních cestách z Modravy (celkový okruh měří 7 km), nebo podél naučné stezky Vchynicko-tetovský plavební kanál od Srní.

Další tipy pro vás

Ubytování na Šumavě

Najděte si to nejlepší ubytování a svou dovolenou prožijte pohodlně.

Více k ubytování na Šumavě.....

Lyžařské oblasti na Šumavě

Objevte to pravé lyžování na Šumavě. Zimní radovánky v plné parádě.

Více k lyžařským oblastem.....

Vyberte si co Vás zajímá

dovolená pro seniory

Pokud vás unavuje ruch města a toužíte po klidu přírody, je pro vás Šumava tím pravým místem odpočinku

svatby a líbánky

Naplánujte si svatbu nebo líbánky na Šumavě a začněte zbytek vašeho života se svou spřízněnou duší v jednom z nejromantičtějších míst v Čechách

luxusní dovolená

uspokojí všechny vaše chutě, vybírat můžete mezi pohledem na dech beroucí krajiny, gurmánskými zážitky, luxusním ubytováním a rozmazlováním až po jedinečné aktivity

relaxace a wellness

Šumava není známá pro svoji geotermální aktivitu, kousek od Šumavy najdeme i tuto možnost. A wellness a lázeňské procedury nabízí i mnoho hotelů a penzionů