Výlety za zvířaty v NP Šumava

Přinášíme vám tipy na výlety za zvířaty, těch exotických i známých, vždy však zajímavých. Na Šumavě funguje množství soukromých specializovaných chovů, farem, výběhů a dokonce i zoo. Podívejte se co vás u nich čeká a čím vás nadchnou

----- 

Sovinec (Prachaticko) -

největší soví voliéry v České republice se nachází v bývalém lomu v Borových Ladách 10 km jihozápadně od Vimperku, v ideální přírodní lokalitě pro většinu sov. Jsou pod správou NP Šumava CHKO Šumava a můžete zde spatřit většinu zástupců šumavských sov, řadu chráněných druhů i naprostou raritu Puštíka bělavého.  K vidění je i Výr velký a Sova pálená. Tito převážně noční ptáci jsou velmi zajímaví díky svému nočnímu vidění či neslyšnému letu. Zdejší expozici si zamilují nejen děti ale i všichni dospělí, protože skrytý způsob života sov komplikuje pozorování ve volné přírodě. Na okraji areálu je umístěn vstupní objekt s expozicí o prezentovaných druzích a samotná návštěvní trasa vede mezi jednotlivými voliérami po dřevěné stezce s rozšířenými pozorovacími místy. Vlastní voliéry jsou zavěšeny na lanové konstrukci s maximální výškou cca 15 m. Areál je každoročně přístupný od května do konce září. Nedaleko areálu se dá zaparkovat a otevřeno tu mají každý den kromě pondělí. Před vstupem můžete nechat v kotcích počkat vaše psí kamarády, kteří mají přirozeně vstup do voliér zakázán a V areálu je i dětské hřiště s houpačkami a skluzavkou.

GPS: 48°59'31.226"N, 13°39'46.676"E

Více na www.npsumava.cz

Mapa:

Jeleni -

návštěvnické centrum Kvilda (Klatovsko) - Návštěvnické centrum Správy národního parku Šumava na Kvildě otevřelo v létě roku 2015. Pro turisty je zde možnost prohlédnout si zblízka jelena evropského v jeho téměř přirozeném prostředí. Uvidíte jelena i laně a v plánu je otevření výběhu pro divoká prasata i pro rysa ostrovida. Výběhem prochází naučný okruh a jsou zde vyvýšené pozorovací přístřešky, přičemž na okruhu jsou i lavičky pro odpočinek. Mimo výběh, pokračuje naučný okruh, který seznamuje se stopami jelenovitých, prasete divokého a některými místními stromy a rostlinami. Centrum je otevřeno celoročně a celý okruh je přístupný pro návštěvníky s pohybovým omezením.

GPS: 49°01'09.5"N 13°34'45.6"E

 Více na www.npsumava.cz

Mapa:

Vlci -

Návštěvnické centrum Srní (Klatovsko) - Návštěvnické centrum Správy národního parku Šumava Srní skýtá možnost navštívit unikátní interaktivní expozici a vlčí výběh na ploše cca 3 ha. Zájemci o vlky se s nimi budou moci nejen setkat naživo, ale také se o nich více dozvědět právě prostřednictvím speciální výstavy a dozvědět se více i prostřednictvím video a audiozáznamů. Samotný výběh je obydlen vlčí rodinkou s jedinci z Německa i z plzeňské zoo. Nad výběhem, jehož rozloha činí zhruba tři hektary, je instalována asi 300 metrů dlouhá dřevěná lávka, která je doplněná o lavičky, odpočívadla a pozorovací přístřešky. Máte pocit, jako když jdete volně lesem s vlky. Lávka končí velkou terasou a na těch odpočinkových místech jsou připraveny lavičky zhruba pro nějakých třicet lidí. Mimo výběh vede naučný okruh, který návštěvníky seznámí se stopami šelem vyskytujících se na Šumavě a některými místními stromy a rostlinami. Na lávce ve výběhu jsou informace o komunikaci mezi vlky. Osoby s pohybovým omezením mohou přejet na určené parkoviště a zvýhodněnou trasou se přesunout až na vyvýšenou lávku (doporučena je asistence). K dispoozici je parkoviště i parkovací automat. Otevřeno je celoročně, ovšem v dubnu pouze o víkendech. Vstupné je zdarma.

GPS: 49°04'32.7"N 13°29'13.0"E

 Více na www.npsumava.cz

Mapa:

Pstruhová líheň Borová Lada (Prachaticko) -

na Teplé Vltavě na hranici NP Šumava asi 25 km západně od Prachatic navštivte nejvýše položenou rybí líheň v České republice, kde je stálý chov původních rybích druhů pro ekosystém NP Šumava. Nejhojněji zastoupený je zde pstruh obecný, ale naleznete zde i další druhy jako je lipan podhorní, mník jednovousý, střevle potoční, vranka obecná a mihule potoční. Můžete využít placená parkoviště v Borové Ladě a poté se vydat k líhni po asfaltové cestě cca 1 km pěšky. Samotná prohlídka líhně probíhá většinou s odborným výkladem, kde získáte informace o chování pstruhů i dalších ryb. Tato líheň má ve zdejších rybníčcích oproti komerčním líhním menší osazenstvo ale právě díky tomu se daří vychovávat silnější a odolnější jedince geneticky původních druhů. Ryby jsou následně připraveny pro vysazení do zdejších řek a potoků. Nejvíce se vysazují do přítoků řek Řasnice, Teplá Vltava, Křemelná či Studená Vltava. Děti i rodiče zde mohou zažít krmení, zblízka si můžete prohlédnout i raky. Zajímavý je i výklad u rybího přechodu, kde přírodovědná univerzita monitoruje pomocí elektronické brány volně vysazené pstruhy a jejich přesuny po vodním toku. Rybí líheň slouží také k environmentální výchově, přičemž ročně ji navštíví cca 1500 návštěvníků. Důvod proč se i zde pstruhům daří, je mimořádně čistá voda, která se v Borových Ladech nachází. Venkovní část pstruhové líhně tvoří čtyři venkovní bazénky, kde jsou uchovávány ryby před umělým výtěrem. Místo je zabezpečeno pletivem a elektrickým ohradníkem z důvodu ochrany před vydrou a volavkami či čápem. Kromě mechanického zabezpečení jsou zde ještě dva strašáci proti nežádoucím návštěvám. Je možné si domluvit i mimosezónní prohlídky, je však nutné se předtím obrátit na správce.

GPS: 48°59'02.2"N 13°39'41.5"E

 Více na www.npsumava.cz

Mapa:

Zde si přečtěte článek o rysech, liškách a vlcích....

Pro Šumavu významnými druhy jsou rys, tetřev hlušec, datlík tříprstý, sýc rousný nebo kos horský. I přes silný úbytek během posledních několika desítek let na Šumavě populace tetřeva hlušce i tetřívka obecného zatím přežívají. Relativně hojněji se zde vyskytuje jeřábek lesní a zmije obecná.

Savci

Savci tvoří nedílnou součást šumavské fauny. Mezi vyhubené savce šumavských hvozdů patří například medvědi (poslední zastřelen v roce 1856). Již ve středověku byli vyhubeni velcí kopytníci zubr a los, (ti jsou však již opět součástí zdejší zvířeny). V posledních letech byli opět uměle vysazeny zvířata jako jelen, rys ostrovid, kočka divoká a další drobné šelmy. Chybí zde pouze větší šelmy medvěd a vlk, vyhubené zde v 19. stol. Dnes je nejznámější šumavskou šelmou úspěšně vysazený rys ostrovid. Koncem 19. století byl zcela vyhuben, ale v průběhu 80. let bylo na Šumavě uměle vysazeno sedmnáct nových kusů. Spatřit rysa poblíž frekventovaných turistických stezek je však téměř nemožné a tak je mnohem snazší zajít do zoologické zahrady, nebo použít v dnešní době populární fotopasti a doufat....Zatímco někteří dávají přednost panenské přírodě Bavorského lesa, na jiné můžete celkem snadno narazit i v obydlené oblasti na západ od Kašperských Hor. Přírodovědci, ale přesto o rysech mají přehled, mají totiž společně s několika srnci a jeleny na těle speciální GSM vysílač vybavený GPS přijímačem, který přes běžnou mobilní síť neustále posílá SMS zprávy s informací o poloze a stavu zvířete (Více viz náš další připravovaný článek o ochraně a monitorování zvěře na Šumavě). 

Myslivecká jednota na území NP pečuje o velké druhy kopytníků, především jelena lesního. Z obratlovců se v NP Šumava pravidelně vyskytují plch velký a plch zahradní.

Bezobratlí

Bezobratlí živočichové jsou na Šumavě také bohatě zastoupeni. Raci, perlorodky a ostatní vodní živočichové jsou ohroženi znečištěním vod nadměrným turistickým ruchem (např. vodními sporty). Z typických i nápadných druhů šumavských bezobratlých je možno jmenovat vzácného střevlíka nepravidelného (mimochodem, ten je zde endemitem žijícím v karech, pak už ho najdeme pouze v Novohradských horách), kovaříka nebo roháčka bukového. Velmi významnou složkou smíšených lesů jsou měkkýši. Vyskytuje se zde celá řada vzácných druhů jako např. alpská chlupatka bezzubá, karpatská vřetenatka nadmutá nebo borealpinní vrkoč nordický. Průzkumem Lipna byl zjištěn výskyt mnoha druhů vzácnějších vodních měkkýšů, jako je lištovka lesklá, velevrub nadmutý nebo velevrub malířský. V rašelinných jezírcích žijí vzácné druhy znakoplavek, dále šídlo rašelinné, lesklice horská nebo potápníci.Typickými druhy bezobratlých na Šumavě jsou například kobylka hnědá, motýl okáč rosičkový, nebo svižníci. Mezi motýly je velké množství druhů vázaných na rašeliniště. Z denních je to žluťásek borůvkový, perleťovec mokřadní nebo modrásek stříbrooký.

Ptactvo

Počet ptačích druhů vyskytujících se na Šumavě je přibližně 220, z nichž 120-130 zde hnízdí. Známí jsou lesní kuři - tetřev hlušec v horských lesích, tetřívek obecný, na rašeliništích a otevřených mokřadech i celoplošně hojnější jeřábek lesní. Přičemž populace tetřeva hlušce na Šumavě je jedinou dlouhodobě životaschopnou populací tetřeva v ČR ! V bukových lesích hnízdí puštík bělavý a strakapoud bělohřbetý, nebo bekasína otavní. Bezlesí jsou velmi významnými hnízdišti ptáků, jako je chřástal polní, hýl rudý nebo slavík modráček středoevropský. Navíc v NP Šumava hnízdí také sokol stěhovavý. Celkově na území NP a CHKO Šumava můžeme pozorovat až tři druhy orlů. Dříve na Šumavě pravidelně hnízdil orel křiklavý a jeho poslední hnízdění byla doložena v 70. a 80. letech 20. století. Čas od času lze spatřit na Šumavě orla skalního. Novým druhem orla obývajícím Šumavu je ale také od roku 2007 orel mořský. Bohužel i v dnešní době jsou tito kriticky ohrožení především otrávenými návnadami v podobě mrtvých zvířat, která jsou předkládána na újedištích, jimiž se orli převážně v zimním období přiživují či ilegální odstřel.

Uff, a to jsme další zvířata, která jsou na Šumavě doma ( např. hadi, žáby, veverky, sovy a jiná) zmínili okrajově nebo vůbec A jak je to s florou a její ochranou na Šumavě ? To si připomeneme v některém z dalších článků.

Příklady některých z mnoha zvířat žijících na Šumavě:

Tetřívek obecný, Kuna skalní, Tetřev hlušec, Čáp černý, Zmije obecná, Sýc rousný, Jelen lesní, Jezevec lesní, Prase divoké, Rys ostrovid, Ledňáček říční, Vydra říční, Datlík tříprstý, Kos horský, Jeřábek lesní