Rys ostrovid - samotář s přehledem

Rysy si prohlédněte na vlastní oči třeba při společném výletu s dětmi ve výběhu v Návštěvnickém centru Kvilda

Zajímavosti:

Náleží mezi silně ohrožené a chráněné druhy, které nelze lovit. Samec, kromě období páření, žije samotářsky.

Vyniká výborným zrakem (proto ostrovid) a sluchem.

Na mnoha oblastech svého původního areálu byl vyhuben, někde pak došlo k úspěšné reintrodukci, což je i případ Česka, kde nyní žije několik malých nepočetných populací náležících ke karpatské populaci, kterou někteří zoologové považují za samostatný poddruh Lynx lynx carpathica.

Evropští vědci v roce 2016 upozornili, že populární výskyt rysa ostrovida na české, bavorské a rakouské straně Šumavy nemá do budoucna jistotu. Dospěli k tomu genetickou analýzou biologických vzorků rysa (například trusu) sebraných na bavorské straně Šumavy.

Příčinami jsou jak počet zdejších rysů, tak nízká genetická variabilita a také izolovanost šumavské populace ve středoevropském prostoru. Důvodem jejich nejisté budoucnosti na Šumavě je především pytláctví, které zabraňuje šíření šelmy do přilehlých oblastí. Zoologické výzkumy z nedávných let uvádějí, že na Šumavě a v Pošumaví se vyskytuje 65 dospělých rysů. To je o několik desítek méně než před zhruba patnácti lety, kdy jich v jihozápadních Čechách mohlo žít kolem stovky.

Historie

V Čechách docházelo od konce středověku k postupnému hubení a vytlačování rysa. V 15. až 17. století byl vybit v oblastech hlavního osídlení (Polabí a dolní Povltaví), v 18. století zanikly lokální a roztříštěné enklávy ve většině pohoří. Poslední životaschopné populace přežívaly na Šumavě, v Českém lese a Krušných horách. Poslední potvrzené výskyty v těchto oblastech pocházejí z let1814-1830, udávají se i další, u nichž ale existují pochybnosti. Poslední jednoznačně doložený odstřelený rys byl zaznamenán na Táborsku v roce 1835, někdy se udává i odstřel z roku 1890 v Dolním Hvozdu na Šumavě.

Popis

Měří na délku až 120 cm, ocas má dlouhý až 25 cm, výšku v kohoutku až 70 cm a hmotnost až 35 kg (pouze samci, samice jsou menší). Charakteristickým znakem všech rysů jsou trojúhelníkovité uši s černými chomáčky chlupů na konci (tzv. chvostky) a černý konec ocasu, mnoho jedinců má lícní chlupy prodloužené a utvářející licousy.

Zbarvení je velmi variabilní, obecně lze ale říci, že čím dále na sever rys žije, tím světlejší má srst, aby byl co nejlépe maskován v zasněžené krajině. Základní barva jeho srsti je šedá s žlutavým až rezavým zabarvením a s hnědými až červenohnědými skvrnami. Zimní srst je podstatně delší a hustší, s méně výraznou skvrnitostí. Středem hřbetu se často táhne tmavý pás, břicho je zřetelně světlejší až bílé.

Rys loví menší kopytníky jako jsou srnci, méně jeleny, divoká prasata, hlodavce nebo lišky. Pozoruje zvěř nejčastěji z vyvýšeného místa, pak se připlíží do její bezprostřední blízkosti, překvapí ji a pronásleduje na vzdálenost 20 - 50 metrů. Pokud se mu ji nepodaří dostihnout, nechá ji být. Nejčastěji se jeho kořistí stávají nemocní, mladí nebo méně ostražití jedinci.

Zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rys_ostrovid

Více informací zde.