Naučné stezky na Šumavě

------

Šumava 

Tématické a naučné stezky na Šumavě a Pošumaví - vždy se dozvíte něco zajímavého, nikdy nezabloudíte, ale nebude se vám chtít končit.

V našem regionu je více než 70 naučných stezek a vycházkových okruhů:

 

Šumava léto

Stezka přes Kubovu Huť a Boubín

Jedno z nejvýše položených lidských sídel v České republice


Jen na to.....

Šumava

Schwarzenberský plavební kanál

Výjimečná technická památka je dílem ing. Josefa Rosenauera, lesního inženýra na schwarzenberském panství

Vhodné pro všechny...

Šumava

Vchynicko-tetovský plavební kanál

Další z velkých děl inženýra Josefa Rosenauera. Bylo budováno v letech 1799- 1801


Více o kanále...

 



NS Povydří – výchozí bod: Antýgl, délka 7 km, 12 zastavení, vhodná pro vozíčkáře, zaměření: přírodovědné

NS Cestou zlatokopů - výchozí bod: Kašperské Hory, náměstí, délka 5 km, 5 zastavení, cyklostezka, zaměření: rýžování zlata, vlastivědné

Na stezkách strážců hranice - Výchozí bod: Kašperské Hory, délka 19,5 km, 16 zastavení, zaměření: způsoby střežení zemské hranice

Vintířova stezka (šumavská část) - Výchozí bod: hraniční přechod Gsenget, délka 12 km, 6 zastavení, cyklostezka, zaměření: vlastivědné

NS okolo Hamižné hory - Výchozí bod: jižní okraj Hartmanic, délka 1,5 km, 13 zastavení, zaměření: přírodovědné, dolování zlata

Farmářská stezka - Výchozí bod: Petrovice u Sušice, délka 20,5 km, zaměření: vlastivědné, přírodovědné Vchynicko – tetovský kanál - Výchozí bod: Rechle u Modravy, délka 16 km, 10 zastavení, vhodná pro vozíčkáře, cyklostezka, zaměření: vlastivědné

NS Tříjezerní slať - Výchozí bod: Modrava, délka 3,5 km, 3 zastavení, vhodná pro vozíčkáře, zaměření: přírodovědné NS Hory Matky Boží - Výchozí bod: Hory Matky Boží, délka 2 km, 12 zastavení, zaměření: vlastivědné

NS Nýrsko – Výchozí bod: u silnice z Nýrska směr Stará Lhota, délka 4 km, 20 zastavení, zaměření: přírodovědné, vlastivědné

NS Hamry – Úhlavský Luh - Výchozí bod: Hamry, délka 4 km, 5 zastavení, zaměření: přírodovědné

Zážitková trasa Proměna horské smrčiny – Přístup: obec Modrava 7 km, Výchozí bod: Březník, délka 2/4,5 km, 1 zastavení, zaměření: přírodovědné

NS Prachatické hradby - Výchozí bod: Dolní brána, Prachatice, délka 1 km, 5 zastavení, vhodná pro vozíčkáře, zaměření: obranný systém města

Zlatá solná stezka – Prachatická větev - Výchozí bod: Prachatice, délka 33 km, 12 zastavení, zaměření: přírodovědné, vlastivědné, historie

Zlatá solná stezka – Vimperská větev - Výchozí bod:Vimperk, délka 30 km, 12 zastavení, velmi náročná, zaměření: přírodovědné, vlastivědné

Historická krajina Netolicka, malý okruh - Výchozí bod: Netolice, délka 3 km, 16 zastavení, zaměření: vlastivědné

NS Údolím vimperských památek - Výchozí bod: Vimperk, délka 4/6 km, 12 zastavení, zaměření: vlastivědné, historie, architektura

NS Sudslavický okruh - Výchozí bod: Sudslavice, délka 4 km, 26 zastavení, zaměření: přírodovědné

NS Javorník - Výchozí bod: rozhledna, délka 7,5/11,5 km, 16/21 zastavení, zaměření: ekologie, historie

Lesnická stezka - Výchozí bod: Pravětín, délka 13 km, 30 zastavení, zaměření: přírodovědné

Medvědí stezka - Výchozí bod: Ovesná, délka 14 km, 6 zastavení, velmi náročná, zaměření: přírodovědn é, vlastivědné, historie

NS Schwarzenberský plavební kanál - Výchozí bod: Jelení vrchy, délka 9 km, 4 zastavení, vhodná pro vozíčkáře, zaměření: historie kanálu

NS Stožecká skála - Výchozí bod: Stožec, délka 1 km, 1 zastavení, zaměření: přírodovědné, historie

NS Jezerní slať - Výchozí bod: parkoviště mezi Kvildou a Horskou Kvildou, délka 0,6 km, 3 zastavení, zaměření: přírodovědné

NS Chalupská slať - Výchozí bod: IS Svinná Lada nedaleko Borové La dy, délka 0,6 km, 3 zastavení, zaměření: přírodovědné

Poznávací okruh Národní park - Výchozí bod: Bučina, délka 6,5 km, 8 zastavení, zaměření: přírodovědné, vlastivědné, historie

Poznávací okruh Nelesní krajina - Výchozí bod: Kvilda, délka 5 km, 6 zastavení, zaměření: přírodovědné

NS Boubínský prales - Výchozí bod: Boubínské jezírko, délka 3,6 km, 8 zastavení, velmi náročná, zaměření: přírodovědné

NS Brložsko - Výchozí bod: Brloh, délka 7,5 km, 16 zastavení, cyklostezka, zaměření: přírodovědné, historie

NS Třísov – Dívčí kámen – Holubov - Výchozí bod: Třísov, délka 3 km, 14 zastavení, zaměření: přírodovědné, vlastivědné, historie

NS Vyšenskými kopci - Výchozí bod: Český Krumlov, délka 2,5 km, 14 zastavení, zaměření: příroda a její ochrana

NS Vyšebrodská-Opatská stezka - Výchozí bod: Vyšší Brod, délka 4 km, 9 zastavení, cyklostezka, zaměření: přírodovědné, vlastivědné, historie

NS Větrník - Výchozí bod: Větřní, délka 3,5 km, 10 zastavení, cyklostezka, zaměření: přírodovědné, vlastivědné, historie

NS Hořických pašijových her - Výchozí bod: Hořice, muzeum, délka 1 km, 1 zastavení, zaměření: historie, pašije

Stifterova stezka - Výchozí bod: Horní Planá, Stifterův rodný dům, délka 4 km, 9 zastavení, zaměření: život a dílo A. Stiftera

NS Brána Novohradských hor - Výchozí bod: Benešov nad Černou, náměstí, délka 6 km, 8 zastavení, cyklostezka, zaměření: přírodovědné, sklářství

NS Svatý Tomáš - Výchozí bod: Uhliště, pravý břeh Lipenské přehrady, délka 6,5 km, 9 zastavení, cyklostezka, zaměření: vlastivědné, přírodovědné

NS Údolím Černé - Výchozí bod: u hráze Soběnovské přehrady, délka 4 km, 12 zastavení, zaměření: vlastivědné, voroplavba

NS Lipno - Výchozí bod: Lipno nad Vltavou, parkoviště pod skiareálem, délka 5,5 km, 7 zastavení, cyklostezka, zaměření: les a ochrana lesa

NS Řemeslo na řece - Výchozí bod: Kaplice, délka 24 km, 6 zastavení, cyklostezka, zaměření: vlastivědné, práce a život mlynářů a hamerníků

Nová naučná stezka Karla Klostermanna dlouhá 4 km a vede po nové trase z Rokyty, přes Hrádky na Srní. Celkem šest informačních panelů představuje řadu zajímavostí ze života i díla Karla Klostermanna, včetně nádherných citátů. Na Ztraceném Zážitková stezka vede z rozcestí

Na Ztraceném (asi 5 km za obcí Modrava) a pokračuje přímo skrze porosty po úbočí Malé Mokrůvky a po cca 1 km se vrací zpátky na Novobřeznickou cestu v místě vzdáleném asi 1 km od Březníku. Trasa je značena pomocí kůlů s modrým pruhem. Je náročná a běžný turista bude potřebovat cca 1 – 1,5 hodiny k jejímu překonání.

Obnovená křížová cesta na Křemenáči u Volar 200 let stará křížová cesta na vrchu Kamenáč u Volar. Současně bylo vysvěceno všech 14 zastavení. Raritou této křížové cestě je, že vede cik-cak. Po nově obnovené stezce poutník vystoupá až na vrchol hory Křemenáč, ze které jsou nádherné výhledy do okolní volarské krajiny.

Keltská naučná stezka 27 kilometrů dlouhá „Keltská naučná stezka“ má šest zastavení a vede z Kubovy Hutě přes Boubín a Mářský vrch do Lčovic na Čkyňsku.

 

Další tipy pro Vás 

 

Ubytování na Šumavě

vybírejte z našich tipů

Turistické značení

s námi se nikdy neztratíte

Dovolená pro seniory

dovolená na Šumavě je tu pro všechny

Dovolená pro rodiny s dětmi

šumavská dovolená pro celou rodinu

 

Tipy na výlety do nespoutané divočiny

 

Procházka po břehu divoké Vydry, pádící z hor do údolí mezi mohutnými balvany, kamenné moře na vrcholu Luzného, kouzelný a zadumaný svět nejznámějších šumavských jezer – Černého a Čertova, starý prales na Boubíně či rozsáhlou vodní plochu lipenské přehrady. Pobyt v šumavské přírodě je nejlepším balzámem na tělo i na duši. 

 

Březník

GPS: 48°58'16.751"N, 13°28'59.741"E 
Jedna z nejatraktivnějších šumavských lokalit, v literatuře někdy uváděna jako „Srdce staré Šumavy“. Leží 6 km od Modravy a otvírá se odsud krásný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný v Bavorském lese. Původně zde stávala osada Pürstling, poprvé zmiňovaná v roce 1787. V roce 1804 byla postavena dřevěná lesovna, v roce 1856 byla pro revírníka dokončena nová kamenná stavba. V hájovně se odehrával děj románu spisovatele Karla Klostermanna Ze Světa lesních samot. V roce 1951 museli hájovnu její obyvatelé opustit a do bývalé schwarzenberské základny se nastěhovali pohraničníci. Ti ji obývali do konce šedesátých let, pak už stavba jen chátrala. V roce 2002 byla hájovna znovu otevřena jako sezonní informační centrum s občerstvením. Dostupnost a vzdálenosti: Z Modravy vede modrá turistická značka kolem Modravského potoka. Celkový okruh měří cca 14,5 km. Další možný přístup je z osady Filipova Huť, vede zde žlutá turistická značka, v místě Na ztraceném se napojíte na modrou turistickou značku, která vede až na Březník. Tento celý okruh měří cca 17,5 km. Obě trasy jsou vhodné pro pěší i cyklisty.

Bučina

GPS: 48°57'58.405"N, 13°35'31.932"E 
Bývalá nejvýše položená šumavská osada byla založena v druhé polovině 18. století. V roce 1911 zde žilo v 37 domech celkem 347 obyvatel, z nichž osm používalo jako svůj hlavní jazyk češtinu. Výraznou stavbou Bučiny bývala velká celnice, která měla v případě napadení sloužit jako pevnost. Po druhé světové válce obec zanikla, v roce 1956 byla až na jedinou výjimku celá zbořena - pouze tzv. Bučina je jedním z nejdeštivějších míst Šumavy – ročně tu spadne okolo 1 600 mm srážek. Podle starých turistických průvodců je z Bučiny nejkrásnější šumavský výhled na Alpy. Začíná zde i končí naučná stezka „Národní park“ s 8 informačními panely, dlouhá 6,5 km. Ta dokumentuje, jak člověk utvářel krajinu, která dnes náleží k Národnímu parku. Dostupnost a vzdálenosti: Na Bučinu vedou turistické trasy z Kvildy (celkový okruh měří cca 18 km) a z Borových Lad (celkový okruh měří také cca 18 km). Výlet na Bučinu je možné spojit s návštěvnou pramenů Vltavy nebo zaniklé obce Knížecí Pláně.

Jezero Laka

GPS: 49°6'38.999"N, 13°19'40.999"E 
Nejvýše položené a zároveň nejmenší z šumavských jezer. Má rozlohu pouhých 2,53 ha. Dříve se mu říkalo Pleso nebo Mlaka. Po jeho hladině se velmi zvolna pohybují plovoucí ostrůvky. Na velkém ostrově na jižní straně jezera stával kdysi velký kříž – památka na jakousi dávnou nešťastnou událost. V současnosti jezero zarůstá vegetací a postupně se mění v rašelinový močál. Je odvodňováno Jezerním potokem do řeky Křemelné. Vody z jezera se používalo k pohonu brusů ve sklárnách v Nové a ve Staré Hůrce. Kvůli tomu nechal majitel panství Georg Christoph Abele ve třicátých letech 19. století uměle zvýšit hráz. V roce 1947 se zde natáčel film Divá Bára. Dostupnost a vzdálenosti: Jezero je přístupné po turistické trase z Nové Hůrky (celkový okruh je cca 10 km), ze Železné Rudy (celkový okruh je 24 km), nebo z Prášil (celkový okruh je 16 km – pouze v období od 1.7. do 15. 3.).

Knížecí Pláně

GPS: 48°57'26.723"N, 13°37'34.263"E 
Dnes již zaniklá osada byla založena blízko zemské hranice v roce 1792 knížetem Schwarzenbergem. V roce 1840 žilo v Knížecích Pláních 521 obyvatel a bylo zde 59 domů – mimo jiné myslivna, hájovna, mlýn, pila, hostinec i základna hraniční stráže. Již v roce 1828 tu byl vystavěn dřevěný kostel sv. Jana Křtitele. V roce 1946 byli všichni obyvatelé obce vystěhováni a do roku 1956 byla zástavba srovnána se zemí, odstřelen byl i kostel. V letech 1990 až 1991 byl opraven hřbitov, na němž je dosud patrná terénní vyvýšenina, místo, kde stával kostel. Od hřbitova je krásný výhled na Luzný, Třístoličník a Boubín. Knížecí pláně jsou součástí přírodně poznávacího okruhu „Národní park“. Dostupnost a vzdálenosti: Knížecí Pláně jsou přístupné po turistických stezkách z Kvildy (přes Bučinu, celkový okruh měří cca 22 km), z Borových Lad (celkový okruh je cca 12 km) nebo ze Strážného (Jelení stezkou přes Žďárské jezírko, celkový okruh je cca 22 km). Všechny trasy jsou vhodné pro pěší i pro cyklisty. Národní přírodní rezervace Černé a

Čertovo jezero a Čertovo jezero

GPS: 49°10'55.15"N, 13°11'10.949"E 
GPS: 49°9'54"N, 13°11'51.999"E – 

Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero leží v dosud nedotčené části Šumavy a patří k turisticky nejnavštěvovanějším cílům celého pohoří. Černé jezero je se svou rozlohou 18,43 ha největším jezerem Šumavy a Bavorského lesa. Nejhlubší místo (40,5 m) leží přímo pod 335 metrů vysokou karovou Jezerní stěnou. Žije zde vzácná fauna i flóra - na jediném místě v ČR se tu vyskytuje šídlatka jezerní, kriticky ohrožený rostlinný druh. Čertovo jezero je druhým největším na Šumavě a v Bavorském lese. Mezi ním a Černým jezerem probíhá hranice hlavního evropského rozvodí, díky čemuž je Čertovo jezero odvodňováno do Černého moře (Černé jezero do naopak do Severního moře). V žádném z těchto dvou jezer nežijí žádné ryby. Dostupnost a vzdálenosti: Ze Špičáckého sedla cca 3,5 km po značené nenáročné turistické trase k Černému jezeru a dále pak po náročnější turistické trase cca 2,5 km k Čertovu jezeru (celkový okruh cca 8,5 km)

Plešné jezero

GPS: 48°46'34.999"N, 13°51'54.999"E 
Elipsovité ledovcové jezero, dříve zvané Plesné, leží na úpatí hory Plechý, nejvyššího vrcholu české části Šumavy (1378 m n. m.). Je dlouhé 260 metrů, široké 90 metrů a maximální hloubka dosahuje 18,3 metru. Jezero odvodňuje Jezerní potok, který se později vlévá do Vltavy. Skalní stěna nad hladinou je vysoká 220 m. Jezero je jediným místem v ČR, kde se vyskytuje šídlatka ostnovýtrusná, kriticky ohrožený rostlinný druh. Na skále nad jezerem ve výšce 131 metrů stojí památník básníka a spisovatele Adalberta Stiftera, který se narodil v nedaleké Horní Plané. Dříve sloužilo jezero také jako zásobárna vody pro plavení dřeva Schwarzenberským kanálem. Dostupnost a vzdálenosti: Plešné jezero leží 17 km jižně od Volar. Vede k němu turistická trasa z Nové Pece (celkový okruh měří 18 km) a z osady Jelení (celkový okruh je 14 km). Na samotný vrchol Plechý vede žlutá turistická trasa (cca 2 km, náročný terén). Manuál pro průvodce 2014

Polední hora

GPS: 49°3'50.9"N, 13°23'42.499"E 
Vrchol vzdálený 7 km vzdušnou čarou od Prášil je nazýván také jako Polední hora. Její nadmořská výška je 1315 m. Na vrcholu stojí z mnoha míst dobře viditelná vyhlídková věž, jež poskytuje za dobrého počasí zřejmě nejlepší výhled na celou Šumavu a Bavorský les. 37 metrů vysoká rozhledna vznikla v roce 1998 přestavbou bývalé stanice protivzdušné obrany, která sloužila armádě od 60. let minulého století. Na vrchol věže s třemi půlkruhovými vyhlídkovými patry vede 227 schodů. U vrcholu Poledníku stávala v minulosti lovecká chata Na Tokáni. Na severním úpatí hory leží Prášilské jezero. Dostupnost a vzdálenosti: Vrchol je dostupný pěším i cykloturistům. Lze se sem vydat z Prášil přes Prášilské jezero (celkový okruh je cca 17 km dle zvolené trasy) nebo z Modravy (celkový okruh je cca 24 km dle zvolené trasy).

Povydří

GPS: 49°3'45.835"N, 13°30'32.634"E 
Jedna z nejznámějších i nejoblíbenějších naučných stezek centrální Šumavy byla otevřena v roce 1976. Začíná na Čeňkově Pile a končí v 7 km vzdáleném Antýglu, kde kdysi stávala sklárna. Stezka má 12 zastavení. Během vycházky poznáte úchvatnou scenérií řeky Vydry, která v této části toku vytváří mohutné peřeje a dlouhé kaskády. Koryto je plné obrovských balvanů s vymletými prohlubněmi, nazývanými obří hrnce. Nad řečištěm se tyčí mohutné skalní masivy s viklany, na srázech údolí jsou četná kamenná moře. Občerstvit se můžete na Turnerově chatě, jediné veřejně přístupné chatě v I. zóně národního parku. Dostupnost a vzdálenosti: Celkový okruh stezky měří 14 km. Přístup na stezku mají pouze pěší turisté, je vhodná i pro vozíčkáře.

Prameny Vltavy

GPS: 48°58'29.28"N, 13°33'39.977"E 
Na úbočí Černé hory, sedm kilometrů od Kvildy, vyvěrá pramen naší nejdelší řeky. V prvních kilometrech toku se říčka nazývá nejprve Černý potok a později Teplá Vltava. Původně pramenila zpod kořene mohutného smrku, který roku 1870 padl za oběť kůrovci. Už na začátku minulého století zde byl pro četné příchozí turisty vybudován přístřešek s lavicemi. Na jeho místě byla v letech 1922 až 1923 postavena dvoupatrová dřevěná chata Klubu českých turistů s devíti ubytovacími pokoji. Během druhé světové války sloužila jako zajatecký tábor pro sovětské a francouzské vojáky. Po skončení války už nebyla zdevastovaná chata opravena a v roce 1953 byla zbořena. Dodnes se zachovaly jen zbytky kamenného zdiva. Dostupnost a vzdálenosti: K pramenům Vltavy je možné se vydat po nejkratší turistické trase z Kvildy (cca 6 km). Od pramene je možné pokračovat (cca 3 km) k rezervaci a zaniklé obci Bučina. Trasa je vhodná pro pěší turisty i cykloturisty. Celkový okruh měří cca 12 km, okruh spojený s návštěvou Bučiny je cca 18 km.

Prášilské jezero

GPS: 49°4'31.999"N, 13°23'59.999"E J
ezero leží na úbočí hory Poledník (1315), nad jeho hladinou s rozlohou 3,91 ha se tyčí 150 metrů vysoká karová stěna. Nejvyšší naměřená hloubka jezera je 15 metrů. Prášilské jezero je odvodňováno Jezerním potokem do Křemelné. Smutnou událost z roku 1927, kdy zde utonul student medicíny O. Kareis, připomíná pomník na břehu jezera. Není odsud daleko ke Staré jímce, bažinaté kotlině, jež bývala kdysi také ledovcovým jezerem. Společně s okolními smrkovými porosty a horou Poledník tvoří jezero přírodní rezervaci o celkové rozloze 157 ha. Dostupnost a vzdálenosti: K jezeru vede nenáročná turistická trasa z Prášil. Celkový okruh je cca 8 km.

Tříjezerní slať

GPS: 49°2'27.841"N, 13°28'3.634"E 
Vzácná přírodní lokalita s rozlohou 19 ha nedaleko Srní. Rašeliniště je přístupné po poválkovém chodníku, jenž je zároveň 200 metrů dlouhou naučnou stezkou s jedenácti informačními tabulkami. Ty přibližují návštěvníkům vegetaci šumavských smrčin, informují o povrchových útvarech rašelinišť, o vzniku rašeliny a o jejím složení. Uprostřed rašeliniště jsou tři jezírka, která dala slati jméno. Roste zde keřovitá forma borovice blatky, bříza trpasličí, blatnice bahenní, pýreček horský a další zástupci rašeliništní flóry. Dostupnost a vzdálenosti: Ke slati je možný nenáročný přístup pěšky nebo na kole po zpevněných lesních cestách z Modravy (celkový okruh měří 7 km), nebo podél naučné stezky Vchynicko-tetovský plavební kanál od Srní.