Pěší výlety s dětmi

Pěší turistika pro celou rodinu - to je ideální volba pro aktivní dovolenou s dětmi. Kouzelná krajina Šumavy nabízí nepřeberné množství zábavných a poznávacích tras pro malé i velké chodce a turisty

-----

K Prameni Vltavy

Nástupní místo: Kvilda, dále pokračujeme k Pramenu Vltavy
Povrch: po celé celé trase zpevněný povrch
Délka: tam 7 km
Další: můžete dojít až na Bučinu a vrátit se zpět na Kvildu (celkem 12km)

Naše tipy: nezapomeňte si občerstvení

Stezka kolem Vydry

Nástupní místo: Antýgl cíl Čeňkova pila
Povrch: po celé trase zpevněný
Délka: 7 km
Další: naučná stezka, na Čeňkově pile prohlídka elektrárny, trasa kolem Turnerovy chaty, kde chovají vydry

Vchynicko - Tetovský plavební kanál

Nástupní místo: za Modravou směrem na Srní, značeno, parkoviště
Povrch: po celé trase zpěvněný
Délka: 12 km
Další : trasa dobře propojená s jinými značenými variantami

Naše tipy: po cestě Hauswaldská kaple

Horská Kvilda - Filipova huť

Nástupní místo: Horská Kvilda, pokračujeme po zelené Na Filipovu Huť, okruhem můžete dojít až na Antýgl s zpět na Horskou Kvildu
Povrch: zpevnění po celé trase
Délka okruhu: 11km

Naše tipy: občerstvení na Filipově Huti nebo na Antýglu

Z Modravy na Javoří pilu

Nástupní místo: Modrava cíl Javoří pila případně i Poledník
Povrch: po celé trase zpevněný
Délka: na Javoří pilu 5km, na Poledník 12km
Další: při cestě Tříjezerní slať, Oblík

Naše tipy: nezapomeňte občerstvení. První je na Poledníku nebo na konci trasy v Modravě

Rodinná dovolená

Nové Hutě - Svinná Lada

Nástupní místo: pod Novými Hutěmi
Povrch: po celé trase zpevněný
Délka: tam a zpět 6 km
Další: nádherná nenáročná procházky, ve Svinné Ladě Informační středisko NP Šumava, dětské hřiště a Chalupská slať

Naše tipy: občerstvení Na Borové Ladě (od cíle 2 km) nebo na Nových Hutích

ZOO Hluboká nad Vltavou

Nástupní místo: Hluboká nad Vltavou - Ohrada
ZOO a dětské hřiště
Další: můžete navštívit i Zámek Hluboká nad Vltavou

V okolí : Sportovně relaxační areál Hluboká nad Vltavou, NZM Ohrada - Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství

Naučná stezka Soumarské rašeliniště

Trasa výletu: okruh z rozcestí Soumarský most po naučné stezce Soumarské rašeliniště a zelené turistické značce
Celková délka trasy: 3 km
Vhodné pro kočárky: terénní kočárky (pouze trasa NS Soumarské rašeliniště, ne okružní trasa), vhodné pro odrážedla a odstrkovadla.

Jezerní slať s vyhlídkovou věží

Trasa výletu: z parkoviště u silnice II/169 mezi Kvildou a Horskou Kvildou na Jezerní slať
Celková délka trasy: 1,2 km
Terén: rovinatý
Vhodné pro kočárky: ano

Vhodné pro odrážedla a odstrkovadla: ano

Medvědí stezka na Šumavě

Trasa výletu: po naučné stezce "Medvědí stezka" z Jeleních Vrchů do Ovesné, využití vlakového spojení z Ovesné do Nové Pece a autobusového spojení z Nové Pece do Jeleních Vrchů
Celková délka trasy: 7,5 km
Terén: středně kopcovitý
Vhodné pro kočárky: ne

Vhodné pro odrážedla a odstrkovadla: ne

Jelení naučná stezka a rysí výběh u Kvildy

Trasa výletu: okruh od Návštěvnického centra Kvilda po naučné stezce přes jelení a rysí výběh
Celková délka trasy: 3,5 km
Terén: mírně kopcovitý
Vhodné pro kočárky: ano

Vhodné pro odrážedla a odstrkovadla: odrážedla

Vlčí naučná stezka, Srní

Trasa výletu: okruh od Návštěvnického centra Srní po naučné stezce s výhledy na vlky
Celková délka trasy: 2,5 km
Terén: kopcovitý
Vhodné pro kočárky: ano

Vhodné pro odrážedla a odstrkovadla

Areál lesních her aneb Soví stezka, Stožec

Trasa výletu: okruh ze Stožce přes trasu interaktivní naučné stezky
Celková délka trasy: 5 km
Terén: mírně kopcovitý
Vhodné pro kočárky: ne

Vhodné pro odrážedla a odstrkovadla

Zřícenina hradu Rabí – největší česká hradní zřícenina

Trasa výletu: výstup na zříceninu hradu Rabí, prohlídka hradu
Celková délka trasy: 500 m
Terén: kopcovitý
Vhodné pro kočárky: ne

Vhodné pro odrážedla a odstrkovadla

Okruh z Dobré přes Stožec a Černý Kříž

Trasa výletu: okruh z Dobré přes Stožec a Černý Kříž

Celková délka cyklotrasy: 15 km
Terén: rovinatý
Vhodné pro cyklovozíky: ano (500 metrový úsek od rozcestí Černý Kříž - u mostu k rozc. U Mrtvého luhu lépe cyklovozík vést)

Přírodní areál Kašperské Hory

Návštěvníci zde naleznou celkem 12 stanovišť se základními informacemi o fauně a flóře Šumavy a zároveň si zde zahrají různé hry. Postupně se mohou seznámit se zvířaty, která žijí v šumavském národním parku a několika druhy stromů, které zde rostou.

přečíst si více

Po stopách keltů

Šumava léto Keltské stavby, které se dochovaly a můžete je objevit spolu s dětmi.

Více o Keltech...

přečíst si více

Snadné, nenáročné a přitom kouzelné tipy na výlety pro rodiny s dětmi:

Hrad Kašperk - tip na výlet s dětmi
Výlet s dětmi - Stezka zlatokopů
Tip na výlet s většími dětmi - rozhledna na Sedle

Povydří
Šumavské slatě - Chalupská, Jezerní, Tříjezerní
Šumavská jezera
Rozhledna Poledník - tip na výlet s většími dětmi
Rozhledna na Javorníku
Rozhledna Svatobor u Sušice
Vchynicko-tetovský plavební kanál
Schwarzenberský plavební kanál
Nejdelší stezka v korunách stromů na světě - Neuschönau (Bavorsko)
Obory divoké zvěře u Neuschönau (Bavorsko) – vycházkový okruh
Výlet s dětmi do jeskyně doby kamenné Ludwigsthal (Bavorsko)
Rodinný výlet za poznáním do sklárny JOSKA Kristall v Bodenmais (Bavorsko)

Průvodci krajinou a přírodou Šumavy Správa NP a CHKO Šumava

1. máje 260 385 01 Vimperk tel: +420 388 450 271, +420 731 530 287

Na Šumavě proběhl v minulých letech cyklus speciálních školení zájemců pro průvodcovské služby po biosférické rezervaci Šumava.

Více o průvodcích...

Různá místa se stala důležitým bodem v lidských myslích po staletí. Dávná i současná, pro šumaváky důležitá místa, objevte s námi...

Horská synagoga v Hartmanicích

Od roku 1883 byla horská synagoga v Hartmanicích domem modlitby pro více než 200 zdejších obyvatel židovské víry. Po II. světové válce byla využívána pouze jako truhlárna a sklad pneumatik. Po téměř 70 letech navrátilo této nejvýše položené synagoze v České republice její důstojnost občanské sdružení Památník Hartmanice. Na vás, návštěvníky, dnes čeká kulturní památka oceněná titulem Stavba roku 2006. Uvnitř je instalována expozice obohacená o moderní audiovizuální prvky. Prostřednictvím historických fotografií a listin je dokumentováno spolužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě. V přízemí synagogy je umístěna výstava fotografií šumavských vesnic, které zanikly po roce 1948. Zajímavé jsou i snímky staré Šumavy. Poučná je historie židovské obce v Hartmanicích, osud synagogy i průběh její záchrany. Po předchozí telefonické domluvě nabízí synagoga školám odborně-vzdělávací výklad k základům judaismu, o životě Židů na Šumavě, o židovských svátcích atd.

Katakomby v Klatovech

Klatovské katakomby jsou unikátní historickou památkou. V podzemí jezuitského kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce jsou ve skleněných rakvích uložena mumifikovaná těla mnichů pohřbená v letech 1676-1783. Dodnes je tu takto uloženo na 30 těl. Nově zřízená expozice podává informace také o mimořádném významu působení jezuitů pro rozvoj školského systému v období baroka ve městě a okolí. Život jezuitů je zde prezentován prostřednictvím nejmodernějších technologií.

Barokní lékárna U bílého jednorožce, Klatovy

Barokní lékárna U Bílého jednorožce v Klatovech je jednou z mála památek tohoto druhu v Evropě. Podává věrný obraz práce apatykáře i prostředí lékárny 18. století. Při návštěvě této unikátní památky uvidíte ukázky zbytků původních léčiv, starých lékárenských nástrojů a přístrojů i starých léčebných metod. Na přelomu roku 2009 a 2010 byl mobiliář z přední místnosti lékárny nově zrestaurován - už proto stojí za to památku navštívit, třeba i podruhé.Velkou atrakcí je ukázka živých exponátů používaných v minulosti i v současnosti při léčení různých nemocí. Dodnes jsou zde v lihu uchováváni nejrůznější cizopasníci.

Stožecká kaple

Na svahu hory Stožec stojí v lesním porostu kaple se zajímavým osudem. Původní dřevěná stavba vznikla v roce 1791 nad pramenem léčivé vody. Velmi však trpěla nepříznivými klimatickými podmínkami, a tak v roce 1804 nechalo město Volary vybudovat kapli novou. V roce 1867 navštívil místo pražský arcibiskup Bedřich ze Schwarzenbergu a nechal kapli rozšířit o dřevěnou přístavbu alpského stylu. V roce 1914 byla kaple vyzdobena dřevořezbami. Po druhé světové válce začala chátrat a téměř zanikla. Na druhé straně hranice, v bavorském Phillipsreuthu, byla v 80. letech 20. století postavena její přesná kopie. Své obnovy se nakonec dočkal i sám originál – v roce 1988 byla Stožecká kaple zrekonstruována do původní podoby Janem Kocourkem z Prachatic. V listopadu 1988 byla slavnostně otevřena a v srpnu 1990 znovu vysvěcena. Hlavní pouť se zde koná vždy první neděli po 14. srpnu. Dostupnost a vzdálenosti: Stožec – Stožecká luka – Pod Stožeckou skálou – Stožecká kaple – Lesní silnice – Lávka přes Studenou Vltavu – Stožec. Celkový okruh měří cca 9 km.

Archeopark Netolice

Na magickém místě akropole bývalého přemyslovského hradiště na vrchu sv. Ján, přímo v městské památkové zóně v Netolicích, vzniká postupně od roku 2004 archeologický park, zaměřený na málo známé období vzniku českého státu v raném středověku v 10. -13. století. Jde o první jihočeskou archeologickou památku prezentovanou formou přímé rekonstrukce.

Hauswaldská kaple

Hauswaldská kaple se stala pro šumavské horaly konce 19. století "šumavskými Lurdy". Tradice kaple, vystavěné nad Vchynicko-Tetovským kanálem poblíž Smí (Rehberg), vznikla na základě mnoha legend vztahujících se k lesnímu zákoutí pod Kostelním vrchem. Na vyznačené cestě jsou zvýrazněny půdorysy původních staveb - kaplí. K nim je do volného prostoru přivedena voda z pramene, ona zázračná voda, která zde hraje hlavní roli a to v ručně tesaných vantrokách, uložených na 59 bludných kamenech, představujících korálky na růženci. Místo Hauswaldské kaple je přístupné i pro postižené občany, kteří sem přišli nebo přijeli s vírou v uzdravení, tak jako sem chodili lidé již v minulosti. K Hauswaldské kapli vede ze Srní zážitková stezka, je dlouhá 2,5 km, se sedmi zastaveními s citáty z děl Karla Klostermanna, které příjemně navodí atmosféru místa. Návštěvníci absolvují jakousi meditační procházku.

Návštěvnické centrum dřevařství na Modravě

Interaktivní expozice zaměřená na dřevo nabízí komplex neobvyklých zážitků, s nimiž se jinde nesetkáte. Zde se dozvíte, co všechno dřevo pod vlivem různých nástrojů, energií a podmínek dokáže.

Další tipy pro vás

Ubytování na Šumavě

Nejlepší tipy na ubytování, vyberte si dobře...

Města a kultura

Šumavská města nabízejí mnohem více...

S dětmi i za historií

Kam nahlédnout a co nevynechat?

Výlety do nespoutané divočiny

Procházka po břehu divoké Vydry, pádící z hor do údolí mezi mohutnými balvany, kamenné moře na vrcholu Luzného, kouzelný a zadumaný svět nejznámějších šumavských jezer – Černého a Čertova, starý prales na Boubíně či rozsáhlou vodní plochu lipenské přehrady. Pobyt v šumavské přírodě je nejlepším balzámem na tělo i na duši.

Boubínský prales a jezírko

GPS: 48°58'24.418"N, 13°49'33.299"E
Celosvětově známý prales na úpatí hory Boubín (1362 m n. m.). Již v roce 1858 byla jeho část vyjmuta z běžného lesního hospodaření, v roce 1992 byl vyhlášen Národní přírodní rezervací. Jádro pralesa, tvořené zejména bukem, smrkem a jedlí, je nejzachovalejším zbytkem původních šumavských smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu. Nejstarší smrky a jedle zde dosahují stáří 300 - 400 let. Největší boubínský strom „Král smrků“ padl 4. prosince 1970, starý asi 440 let. Pralesem protéká Kaplický potok, který se vlévá do malého jezírka – nádrže – uměle vytvořené k plavení dřeva do sklárny v Lenoře. Toto technické dílo sloužilo svému účelu ještě po 2. světové válce. Kolem nejcennějšího jádra rezervace, veřejnosti nepřístupného, je vyznačena okružní naučná stezka „Boubínský prales“. Výchozím i konečným místem je Boubínské jezírko. Délka trasy je 3,6 km, zahrnuje 8 zastávek a zaměřuje se na vývoj pralesa. Dostupnost a vzdálenosti: Přístup je možný z obce Zátoň (cca 4,5 km k Boubínskému jezírku + 3,6 km naučnou stezkou „Boubínský prales“). Celkový okruh měří cca 13 km. Další možnost je cesta z Kubovy Huti (cca 4,5 km k rozhledně Boubín, cca 4 km k Boubínskému jezírku + 3,6 km naučnou stezkou Boubínský prales). Celý tento okruh měří cca 20 km. Stezka je určena pouze pro pěší.

Březník

GPS: 48°58'16.751"N, 13°28'59.741"E
Jedna z nejatraktivnějších šumavských lokalit, v literatuře někdy uváděna jako „Srdce staré Šumavy“. Leží 6 km od Modravy a otvírá se odsud krásný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný v Bavorském lese. Původně zde stávala osada Pürstling, poprvé zmiňovaná v roce 1787. Místo výrazně ožilo po vybudování Vchynicko-tetovského kanálu. V roce 1804 byla postavena dřevěná lesovna, v roce 1856 byla pro revírníka dokončena nová kamenná stavba. V hájovně se odehrával děj románu spisovatele Karla Klostermanna Ze Světa lesních samot. V roce 1951 museli hájovnu její obyvatelé opustit a do bývalé schwarzenberské základny se nastěhovali pohraničníci. Ti ji obývali do konce šedesátých let, pak už stavba jen chátrala. Na konci devadesátých let začala její rekonstrukce a v roce 2002 byla hájovna znovu otevřena jako sezonní informační centrum s občerstvením. Dostupnost a vzdálenosti: Z Modravy vede modrá turistická značka kolem Modravského potoka. Celkový okruh měří cca 14,5 km. Další možný přístup je z osady Filipova Huť, vede zde žlutá turistická značka, v místě Na ztraceném se napojíte na modrou turistickou značku, která vede až na Březník. Tento celý okruh měří cca 17,5 km. Obě trasy jsou vhodné pro pěší i cyklisty.

Bučina

GPS: 48°57'58.405"N, 13°35'31.932"E
Bývalá nejvýše položená šumavská osada byla založena v druhé polovině 18. století. V roce 1911 zde žilo v 37 domech celkem 347 obyvatel, z nichž osm používalo jako svůj hlavní jazyk češtinu. Výraznou stavbou Bučiny bývala velká celnice, která měla v případě napadení sloužit jako pevnost. Po druhé světové válce obec zanikla, v roce 1956 byla až na jedinou výjimku celá zbořena - pouze tzv. Pešlova chata byla ponechána pro potřeby pohraniční stráže. Její trosky byly odstraněny v roce 2003, kdy bylo současně rozhodnuto o stavbě nové chaty. Bučina je jedním z nejdeštivějších míst Šumavy – ročně tu spadne okolo 1 600 mm srážek. Z obce pocházel Johann Peter, významný krajový básník a spisovatel. Podle starých turistických průvodců je z Bučiny nejkrásnější šumavský výhled na Alpy. Začíná zde i končí naučná stezka „Národní park“ s 8 informačními panely, dlouhá 6,5 km. Ta dokumentuje, jak člověk utvářel krajinu, která dnes náleží k Národnímu parku. Dostupnost a vzdálenosti: Na Bučinu vedou turistické trasy z Kvildy (celkový okruh měří cca 18 km) a z Borových Lad (celkový okruh měří také cca 18 km). Výlet na Bučinu je možné spojit s návštěvnou pramenů Vltavy nebo zaniklé obce Knížecí Pláně.

Chalupská slať

GPS: 48°59'55"N, 13°39'32.999"E
Vrchovištní rašeliniště s rozlohou 240 ha a s vodní plochou o rozloze 1,3 ha, jež je největším rašelinným jezírkem u nás. K němu vede 260 metrů dlouhý povalový chodník. Hloubka rašeliny dosahuje místy až sedmi metrů. Při okrajích jezírka a na plovoucích ostrůvcích roste vzácná masožravá rosnatka okrouhlolistá. Další vzácné rostliny a dřeviny v blízkosti chodníčku jsou označeny jmenovkami. Informační středisko ve Svinné Ladě nedaleko obce Borová Lada je výchozím místem 600 metrů dlouhé naučné stezky, která seznamuje návštěvníky s rašeliništěm a jeho faunou a flórou. Výlet na Chalupskou slať můžete spojit s procházkou po naučné stezce Les, která vede okolím obce Borová Lada a zaměřuje se na význam a funkci lesa v krajině. Dostupnost a vzdálenosti: Rašeliniště Chalupská slať se nachází nedaleko obce Borová Lada. Celkový okruh naučné stezky Chalupská slať měří cca 1,2 km. Turistické trasy k Chalupské slati vedou také z Kubovy Huti (celkový okruh je 22 km) nebo z Horní Vltavice (celkový okruh je 22 km). Manuál pro průvodce 2014

Jezero Laka

GPS: 49°6'38.999"N, 13°19'40.999"E
Nejvýše položené a zároveň nejmenší z šumavských jezer. Má rozlohu pouhých 2,53 ha. Dříve se mu říkalo Pleso nebo Mlaka. Po jeho hladině se velmi zvolna pohybují plovoucí ostrůvky. Na velkém ostrově na jižní straně jezera stával kdysi velký kříž – památka na jakousi dávnou nešťastnou událost. V současnosti jezero zarůstá vegetací a postupně se mění v rašelinový močál. Je odvodňováno Jezerním potokem do řeky Křemelné. Vody z jezera se používalo k pohonu brusů ve sklárnách v Nové a ve Staré Hůrce. Kvůli tomu nechal majitel panství Georg Christoph Abele ve třicátých letech 19. století uměle zvýšit hráz. V roce 1947 se zde natáčel film Divá Bára. Dostupnost a vzdálenosti: Jezero je přístupné po turistické trase z Nové Hůrky (celkový okruh je cca 10 km), ze Železné Rudy (celkový okruh je 24 km), nebo z Prášil (celkový okruh je 16 km – pouze v období od 1.7. do 15. 3.).

Knížecí Pláně

GPS: 48°57'26.723"N, 13°37'34.263"E
Dnes již zaniklá osada byla založena blízko zemské hranice v roce 1792 knížetem Schwarzenbergem. V roce 1840 žilo v Knížecích Pláních 521 obyvatel a bylo zde 59 domů – mimo jiné myslivna, hájovna, mlýn, pila, hostinec i základna hraniční stráže. Již v roce 1828 tu byl vystavěn dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, vedle něhož stála přízemní fara. V roce 1946 byli všichni obyvatelé obce vystěhováni a do roku 1956 byla zástavba srovnána se zemí, odstřelen byl i kostel. V letech 1990 až 1991 byl opraven hřbitov, na němž je dosud patrná terénní vyvýšenina, místo, kde stával kostel. Dnes jej zde připomíná třináctimetrový kříž. Nedaleko stojí pomník padlým v 1. světové válce. Ten zároveň označuje střed bývalé obce. Od hřbitova je krásný výhled na Luzný, Třístoličník a Boubín. Knížecí pláně jsou součástí přírodně poznávacího okruhu „Národní park“. Dostupnost a vzdálenosti: Knížecí Pláně jsou přístupné po turistických stezkách z Kvildy (přes Bučinu, celkový okruh měří cca 22 km), z Borových Lad (celkový okruh je cca 12 km) nebo ze Strážného (Jelení stezkou přes Žďárské jezírko, celkový okruh je cca 22 km). Všechny trasy jsou vhodné pro pěší i pro cyklisty. Národní přírodní rezervace Černé a

Čertovo jezero a Černé jezero

GPS: 49°10'55.15"N, 13°11'10.949"E
GPS: 49°9'54"N, 13°11'51.999"E –

Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero leží v dosud nedotčené části Šumavy a patří k turisticky nejnavštěvovanějším cílům celého pohoří. Žáci a studenti si návštěvou rezervace rozšíří nejen své znalosti o přírodě Šumavy, ale také poznají nejkrásnější části národního parku a chráněné krajinné oblasti. Prospěšný pro ně bude i pohyb pěšky ve zdravém přírodním prostředí. Černé jezero je se svou rozlohou 18,43 ha největším jezerem Šumavy a Bavorského lesa. Nejhlubší místo (40,5 m) leží přímo pod 335 metrů vysokou karovou Jezerní stěnou. Žije zde vzácná fauna i flóra - na jediném místě v ČR se tu vyskytuje šídlatka jezerní, kriticky ohrožený rostlinný druh. Čertovo jezero je druhým největším na Šumavě a v Bavorském lese. Mezi ním a Černým jezerem probíhá hranice hlavního evropského rozvodí, díky čemuž je Čertovo jezero odvodňováno do Černého moře (Černé jezero do naopak do Severního moře). V žádném z těchto dvou jezer nežijí žádné ryby. Dostupnost a vzdálenosti: Ze Špičáckého sedla cca 3,5 km po značené nenáročné turistické trase k Černému jezeru a dále pak po náročnější turistické trase cca 2,5 km k Čertovu jezeru (celkový okruh cca 8,5 km)

Plešné jezero

GPS: 48°46'34.999"N, 13°51'54.999"E
Elipsovité ledovcové jezero, dříve zvané Plesné, leží na úpatí hory Plechý, nejvyššího vrcholu české části Šumavy (1378 m n. m.). Je dlouhé 260 metrů, široké 90 metrů a maximální hloubka dosahuje 18,3 metru. Jezero odvodňuje Jezerní potok, který se později vlévá do Vltavy. Skalní stěna nad hladinou je vysoká 220 m. Jezero je jediným místem v ČR, kde se vyskytuje šídlatka ostnovýtrusná, kriticky ohrožený rostlinný druh. Na skále nad jezerem ve výšce 131 metrů stojí památník básníka a spisovatele Adalberta Stiftera, který se narodil v nedaleké Horní Plané. Obelisk z tesaných žulových kvádrů byl podle návrhu vídeňského architekta Jindřicha Ferstela postaven nákladem Spolku Němců z jižních Čech v letech 1876 - 77. Od památníku je dobrý rozhled na jezero i na šumavské podhůří a do českého vnitrozemí. Dříve sloužilo jezero také jako zásobárna vody pro plavení dřeva Schwarzenberským kanálem. Dostupnost a vzdálenosti: Plešné jezero leží 17 km jižně od Volar. Vede k němu turistická trasa z Nové Pece (celkový okruh měří 18 km) a z osady Jelení (celkový okruh je 14 km). Na samotný vrchol Plechý vede žlutá turistická trasa (cca 2 km, náročný terén). Manuál pro průvodce 2014

Polední hora

GPS: 49°3'50.9"N, 13°23'42.499"E
Vrchol vzdálený 7 km vzdušnou čarou od Prášil je nazýván také jako Polední hora. Její nadmořská výška je 1315 m. Na vrcholu stojí z mnoha míst dobře viditelná vyhlídková věž, jež poskytuje za dobrého počasí zřejmě nejlepší výhled na celou Šumavu a Bavorský les. 37 metrů vysoká rozhledna vznikla v roce 1998 přestavbou bývalé stanice protivzdušné obrany, která sloužila armádě od 60. let minulého století. Na vrchol věže s třemi půlkruhovými vyhlídkovými patry vede 227 schodů. U vrcholu Poledníku stávala v minulosti lovecká chata Na Tokáni. Na severním úpatí hory leží Prášilské jezero. Dostupnost a vzdálenosti: Vrchol je dostupný pěším i cykloturistům. Lze se sem vydat z Prášil přes Prášilské jezero (celkový okruh je cca 17 km dle zvolené trasy) nebo z Modravy (celkový okruh je cca 24 km dle zvolené trasy).

Povydří

GPS: 49°3'45.835"N, 13°30'32.634"E
Jedna z nejznámějších i nejoblíbenějších naučných stezek centrální Šumavy byla otevřena v roce 1976. Začíná na Čeňkově Pile a končí v 7 km vzdáleném Antýglu, kde kdysi stávala sklárna. Stezka má 12 zastavení. Během vycházky poznáte úchvatnou scenérií řeky Vydry, která v této části toku vytváří mohutné peřeje a dlouhé kaskády. Koryto je plné obrovských balvanů s vymletými prohlubněmi, nazývanými obří hrnce. Nad řečištěm se tyčí mohutné skalní masivy s viklany, na srázech údolí jsou četná kamenná moře. Občerstvit se můžete na Turnerově chatě, jediné veřejně přístupné chatě v I. zóně národního parku. Dostupnost a vzdálenosti: Celkový okruh stezky měří 14 km. Přístup na stezku mají pouze pěší turisté, je vhodná i pro vozíčkáře.

Prameny Vltavy

GPS: 48°58'29.28"N, 13°33'39.977"E
Na úbočí Černé hory, sedm kilometrů od Kvildy, vyvěrá pramen naší nejdelší řeky. V prvních kilometrech toku se říčka nazývá nejprve Černý potok a později Teplá Vltava. Původně pramenila zpod kořene mohutného smrku, který roku 1870 padl za oběť kůrovci. Už na začátku minulého století zde byl pro četné příchozí turisty vybudován přístřešek s lavicemi. Na jeho místě byla v letech 1922 až 1923 postavena dvoupatrová dřevěná chata Klubu českých turistů s devíti ubytovacími pokoji. Během druhé světové války sloužila jako zajatecký tábor pro sovětské a francouzské vojáky. Po skončení války už nebyla zdevastovaná chata opravena a v roce 1953 byla zbořena. Dodnes se zachovaly jen zbytky kamenného zdiva. Dostupnost a vzdálenosti: K pramenům Vltavy je možné se vydat po nejkratší turistické trase z Kvildy (cca 6 km). Od pramene je možné pokračovat (cca 3 km) k rezervaci a zaniklé obci Bučina. Trasa je vhodná pro pěší turisty i cykloturisty. Celkový okruh měří cca 12 km, okruh spojený s návštěvou Bučiny je cca 18 km.

Prášilské jezero

GPS: 49°4'31.999"N, 13°23'59.999"E J
ezero leží na úbočí hory Poledník (1315), nad jeho hladinou s rozlohou 3,91 ha se tyčí 150 metrů vysoká karová stěna. Nejvyšší naměřená hloubka jezera je 15 metrů. Prášilské jezero je odvodňováno Jezerním potokem do Křemelné. Smutnou událost z roku 1927, kdy zde utonul student medicíny O. Kareis, připomíná pomník na břehu jezera. Není odsud daleko ke Staré jímce, bažinaté kotlině, jež bývala kdysi také ledovcovým jezerem. Společně s okolními smrkovými porosty a horou Poledník tvoří jezero přírodní rezervaci o celkové rozloze 157 ha. Dostupnost a vzdálenosti: K jezeru vede nenáročná turistická trasa z Prášil. Celkový okruh je cca 8 km.

Tříjezerní slať

GPS: 49°2'27.841"N, 13°28'3.634"E
Vzácná přírodní lokalita s rozlohou 19 ha nedaleko Srní. Rašeliniště je přístupné po poválkovém chodníku, jenž je zároveň 200 metrů dlouhou naučnou stezkou s jedenácti informačními tabulkami. Ty přibližují návštěvníkům vegetaci šumavských smrčin, informují o povrchových útvarech rašelinišť, o vzniku rašeliny a o jejím složení. Uprostřed rašeliniště jsou tři jezírka, která dala slati jméno. Roste zde keřovitá forma borovice blatky, bříza trpasličí, blatnice bahenní, pýreček horský a další zástupci rašeliništní flóry. Dostupnost a vzdálenosti: Ke slati je možný nenáročný přístup pěšky nebo na kole po zpevněných lesních cestách z Modravy (celkový okruh měří 7 km), nebo podél naučné stezky Vchynicko-tetovský plavební kanál od Srní.

AKTUALITY A NOVINKY