Technické památky na Šumavě

 -----

  

 

 

Schwarzenberský plavební kanál – velkolepé a důmyslné dílo inženýra Rosenauera, vybudované kvůli dopravě palivového dříví z oblasti Plechého do Dunaje a odtud do Vídně. Kanál vznikl v letech 1787-1789, je napájen vodami šumavských potoků a propojuje úmoří Severního a Černého moře. Jeho délka je 44 km.

Želnavský (Hefenkriegský) smyk – uměle vybudované vodní koryto, spojující Schwarzenberský plavební kanál s Vltavou. Vybudován byl v roce 1887. Od roku 1891 se zde připlavené kmeny již nevázaly do vorů, ale překládaly na železnici.

Vchynicko–tetovský plavební kanál – umělý vodní tok, propojující řeky Vydru a Křemelnou a sloužící jako obchvat nesplavného úseku Vydry. Vybudován byl v letech 1799–1801, zajišťoval dopravu palivového dříví (zejména po kalamitě na konci 18. století) do Sekerského potoka, po něm do Křemelné a dále do Vydry. Část kanálu slouží od roku 1942 pro zásobování akumulační vodní nádrže elektrárny Vydra. Dodnes zachována řada typických kamenných můstků přes kanál. Dílo nese jméno po zaniklých obcích Vchynice a Tetov.

Vodní elektrárna Vydra – malá hydroelektrárna u soutoku Vydry a Křemelné, odtud se řeka dále nazývá Otava, vybudovaná v letech 1937–1942. Na lopatky Francisovy turbíny je voda přiváděna z umělé akumulační nádrže na vrchu Sedlo nad údolím. Pro napájení nádrže je využívána část Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. V elektrárně najdou návštěvníci expozici věnovanou šumavské vodní energetice.

Čeňkova Pila – dosud funkční malá vodní elektrárna(technická památka) pod soutokem Vydry a Křemelné. Vznikla v roce 1912 přestavbou bývalé pily pražského podnikatele a mecenáše Čeňka Bubeníčka (1807–1888). O kousek dále proti proudu je elektrárna Vydra. Přístup od Antýglu či po silnici Sušice – Srní.

Vodní elektrárna Černé jezero – první přečerpávací vodní elektrárna v Čechách, uvedená do provozu v roce 1930. Dolní nádrž, z níž se voda dříve čerpala zpět do Černého jezera (přečerpávací provoz již ukončen), je vybudována v údolí na řece Úhlavě v Hamrech. Spád 240 m, výkon 1,5 MW.

Krytý dřevěný most Rechle u Lenory - Oblast: Volarsko, unikátní dřevěnou lávku, chráněnou kulturní památku, z roku 1870 najdete na konci obce Lenora směrem na Volary. Spojuje břehy Teplé Vltavy a používala se především k zadržování, počítání a postupnému vypouštění dřeva, které se plavilo po řece do papíren ve Větřní. Zde se zachytávalo do doby, než z okolních jezírek dorazila vyšší vlna, která pak zadržené dřevo odnesla až do papíren. Most je dlouhý 25 m, široký 1,8 m, stojí na žulových pilířích ve výšce asi 6 m nad hladinou vltavy a je krytý šindelovou střechou. Můžete se k ní dostat i třeba na vodáckém výletu při sjíždění úseku z Borové Lady na Soumarský Most.

Rechle - hradlový most u Modravy - Oblast: Modravsko, most najdete na začátku šestikilometrové bezbariérové trasy vedoucí podél Vchynicko-tetovského plavebního kanálu (nedaleko stejnojmenné zaniklé obce), která je na některých rovných úsecích přístupná i vozíčkářům. Tento 72 metrů dlouhý dřevěný hradlový most přes řeku Vydru je unikátní rekonstrukcí bývalého historického mostu, který zachytával plavené dřevo a směroval je do plavebního kanálu. Zároveň sloužil jako náhon a čistička vody. Byl vybudován v letech 1799 – 1801 podle návrhu inženýra Josefa Rosenauera. Až do roku 1953 přes most vedla silnice z Rokyty na Modravu. Když byla vybudována nová cesta přes Antýgl, starý most význam začal chátrat až byl odstraněn. V roce 2000 byla postavena tato historicky přesná replika a slouží i jako přivaděč vody pro elektrárnu v Čeňkově pile. Součástí mostu je i tzv. rybí přechod, umožňující migraci ryb. V jeho blízkosti se také nachází parkoviště, takže při cestování Šumavou autem není problém se zde zastavit a poznat další pozoruhodnou technickou zajímavost tohoto kraje.

Most přes Otavu nedaleko hradu Rabí - Oblast: Sušicko, tento ocelový silniční most, který je technickou památkou, vede přes řeku Otavu, a najdete ho mezi Rábím a Žichovicemi na sušicku.

Nejdelší krytá dřevěná lávka v ČR - Oblast: Českokrumlovsko, lávka Rechle je nemovitou kulturní památkou nacházející se v Městské památkové zóně Plešivec v Českém Krumlově. Pod hrází Lipno II směrem od Vyššího Brodu na předměstí Českého Krumlova v zalesněném údolí se přes řeku Vltavu rozkládá nejdelší krytá dřevěná lávka v ČR. Její délka je přes 100 metrů a má unikátní půdorys ve tvaru písmene "L" původně brod přes Teplou Vltavu. Lávka pochází z doby kolem roku 1800. 

  

    

 

Zdroje:

www.mestosusice.cz

www.sumavanet.cz

www.lenora.cz

www.sumava.cz