Počasí na Šumavě

Šumava není Sahara, to už víme. Jak je to ale s teplotami vzduchu, vlhkostí vzduchu, povětrnostními podmínkami, srážkami a sněhem se dozvíte zde, a tak vás při cestování Šumavou počasí jen málokdy překvapí!

 -----

Teplota vzduchu

Na Šumavě se průměrné roční teploty pohybují v závislosti na nadmořské výšce a to od 6 °C (750 m n.m.) do 3 °C (1300 m n.m.). Ovšem z tohoto rozdělení se výrazněji vymykají některé inverzní lokality v údolních a lesních enklávách, které jsou v průměru chladnější. Jedná se především o údolí Vltavy od Horní Vltavice až k Lipnu a enklávy v oblasti Plání (Jezerní slať, Horská Kvilda, slati jihozápadně od Modravy). V extrémních podmínkách Jezerní slati jsou letní měsíce v průměru o 2 °C a zimní až o 4 °C chladnější, než vrcholové polohy ve stejné nadmořské výšce.

Nejteplejším měsícem je červenec, nejchladnějším leden, přičemž absolutní teplotní maxima byla zaznamenána v červenci 1983 (např. Vyšší Brod 36,0 °C; Lenora 35,2 °C; Kašperské Hory 36,8 °C). Absolutní minima jsou v inverzních polohách podstatně nižší než na vrcholech, čili větší význam než nadmořská výška má v tomto případě konfigurace terénu. Vybraná extrémní minima pro stejné lokality byla zaznamenána v lednu 1985 (Vyšší Brod: - 32,3 °C, Lenora: - 33 °C a Kašperské Hory: - 25,6 °C). Na Jezerní slati byla zaznamenána na přelomu ledna a února 1987 teplota vzduchu dokonce – 41,6 °C.

O charakteru převládajících teplot zde vypovídá i počet dnů ledových (maximální teplota < 0 °C), kterých je na Šumavě ročně kolem 70-ti v nadmořské výšce 1 200 m a kolem 40-ti ve výškách 700 m. Mrazových dnů (minimální teplota < 0 °C) bývá kolem 170-ti, resp. kolem 140-ti, avšak zde je opět patrný vliv reliéfu, takže ve vysoko položených inverzních polohách je těchto dnů v průměru až 250 za rok. Ledové dny se vyskytují převážně v zimě, pouze v nejvyšších polohách nad 1 200 m od 2. poloviny září až do začátku května. Mrazové dny se vyskytují na převážné části území po většinu roku kromě července a srpna, ve výše zmiňovaných inverzních polohách ale i v těchto letních měsících. Počet letních dnů (maximální teplota > 25 °C), závisí především na nadmořské výšce a pohybuje se kolem 5-ti dnů v 1 200 m a kolem 25-ti dnů v 700 m.

Vlhkost vzduchu

Roční průměr relativní vlhkosti se na Šumavě pohybuje kolem 80 % v převážné části oblasti. Ovšem při jejím severovýchodním okraji v nižších polohách je tato hodnota o něco nižší. Roční kolísání je poměrně malé, maximum připadá na prosinec, minimum na květen až červenec. Denní kolísání je mnohem větší než roční. Maximum obvykle nastává ve 2. polovině noci před východem slunce, minimum kolem 14. - 15. hodiny. Absolutního vlhkostního maxima 100 % dosahuje ovzduší zejména ve vysokých polohách poměrně často (při husté mlze, ve srážkách) a naopak absolutní minima klesají za zimních inverzních situací ve vyšších volných polohách až pod 10 %.

Povětrnostní podmínky

Směr a rychlost větru jsou na Šumavě značně ovlivňovány členitým reliéfem. Obecně mají nejvyšší průměrné rychlosti nezalesněné polohy, a to od 5 do 8 m/s. Naopak v uzavřených hlubších údolích klesá tato průměrná hodnota na 1 až 2 m/s. Ve volných polohách všeobecně převládá západní až jihozápadní směr proudění, nejméně četné jsou směry severní a jihovýchodní. V údolních polohách je proudění usměrňováno hlaví osou údolí, v hřebenových polohách se mírně zvyšuje četnost směrů kolmých k ose hřebene. Na některých místech se také projevuje při jasném počasí místní cirkulace. Denní chod rychlosti větru s maximem odpoledne a minimem v noci je výraznější v nižších polohách. Na vrcholcích a hřebenech je průměrná rychlost větru ve dne i v noci prakticky stejná. Roční chod rychlosti je málo výrazný, přičemž maximum připadá na zimu (hlavně v nižších polohách) a minimum na druhou polovinu léta. Po celý rok převládá západní až jihozápadní směr a jeho převaha je však výraznější v zimě a v létě, kdežto na jaře jsou více zastoupeny i severní a na podzim i jižní směry.

Srážky

Nejnižší průměrné roční srážky mají oblasti Šumavy na severovýchodě, a to kolem 800-900 mm. Směrem k hlavnímu hraničnímu hřebeni srážky rychle přibývají a nejvyšších hodnot dosahují při státní hranici - v oblasti jižně od Březníku 1 600 mm a více, jinde je to kolem 1 400 - 1 500 mm a jen mezi Strážným a Novým Údolím klesají na 1 200 - 1 100 mm za rok. Toto rozdělení je způsobeno výrazným návětřím na bavorské straně a podél státní hranice a závětřím na severovýchodních svazích. Co se týče ročního chodu, jsou srážky v nejvlhčím návětrném pásmu rozděleny celkem rovnoměrně po celý rok a hlavní maximum připadá na červen a červenec. V níže položeném, sušším pásmu, je výrazné pouze letní maximum, kdežto období od října do března má celkem vyrovnané, relativně nízké úhrny. Maximální měsíční úhrny v podstatě odpovídají trendu těch ročních.

 Krátkodobé extrémní srážky mívají častěji bouřkový charakter a dosahují hodnot někdy i přes 100 mm (za 24 hodin). Podle statistiky lze ale 100 mm a větší srážku a Šumavě očekávat jednou za 5 let. Absolutní maximum zaznamenala stanice Srní - Schatzův les v květnu 1940, a to 189,1 mm. Průměrný počet dnů se srážkami se pohybuje od 170 - 180 dní v nejvlhčích, do 150 dní v nejsušších polohách. Z toho pak v nejvyšších polohách připadá 80 - 100 dní, t. j. zhruba polovina, na srážky sněhové, v nejnižších polohách se průměrný počet dní se sněžením pohybuje kolem 50 za rok.
Bouřky se běžně vyskytují od dubna do září, maximum je v červnu a červenci a průměrný počet dnů s bouřkou (bez ohledu na srážky v celé oblasti) činí 30 až 35.

Sněhová situace

Nejbohatší na sníh jsou polohy v nejvyšších nadmořských výškách kolem státní hranice, zejména v oblasti mezi Debrníkem a Černou horou a mezi Třístoličníkem a Smrčinou. Nejméně sněhu zase spadne v nejníže položených polohách na severovýchodním okraji Šumavy. Souvislá sněhová pokrývka se vyskytuje v průměru v 90 až 100 dnech za rok v nejnižších polohách a ve více než 200 dnech v polohách nejvyšších. První den se sněhovou pokrývkou připadá v nejnižších polohách na konec října, v nejvyšších polohách na začátek října (výjimečně i na září). Poslední den se sněhovou pokrývkou připadá v nejnižších polohách obvykle na konec dubna, v nejvyšších polohách na polovinu května, zde však ještě zůstává nesouvislá sněhová pokrývka do konce května a výjimečně až do poloviny června. Největší mohutnost nabývá sněhová pokrývka v nižších polohách v únoru, ve vrcholových částech Šumavy v březnu. Průměrné maximum výšky sněhové pokrývky se pohybuje od 40 cm v nejnižších polohách po 150 a více cm v nejvyšších polohách.

Tak a teď už víte, kdy si na Šumavu vzít snowboard a kdy plavky. Rozhodně se ale vyplatí sledovat aktuální situaci o počasí, například na stránkách, které doporučujeme jinde na našem webu.

Zdroj: www.npsumava.cz